Po konfiskaci budovy čp. 43 ji do svého majetku získalo město Lanškroun. O dům projevilo zájem Ministerstvo spravedlnosti, které zvažovalo možnost přestěhovat do ní okresní soud. Ten v roce 1949 sídlil v bývalé vile zlatníka Rudolfa Emila Langera, čp. 335 (dnešní kulturní dům). Ministerstvo spravedlnosti proto najalo technického znalce, který měl vypracovat znalecké posudky na současné sídlo soudu v Nádražní 335 (kulturní dům) a případné sídlo nové, tj. čp. 43/I v ulici S. Čecha (poliklinika).

Posudky státního znalce Ing. Otakara Šouta, technického rady ONV v Litomyšli, celkem výstižně popisují tehdejší stav obou objektů.

Znalecký posudek na objekt čp. 335 (kulturní dům): Tato volně stojící budova jest celkem solidně vybudována, její interiéry jsou celkem zachované, venkovské fasády jsou však velmi zchátralé a jak z důvodu bezpečnostních, tak i vzhledových, bylo by nutno tyto opraviti. Disposičně jest budova pro účely okresního soudu velmi způsobilá, zvláště, kdyby byly provedeny některé menší adaptace, jako například splachovací záchody. Budova je však ekscentricky položena, kterážto nevýhoda je však zeslabena bezprostřední blízkostí nádraží. Pokud se týče přístavku bývalé zlatnické dílny, trakt jest v desolátním stavu, že jeho adaptace by si vyžádala značného nákladu.

Dobrozdání technického znalce k budově čp. 43 (poliklinika): Předmětná budova má sice oproti budově v předešlém odstavci popsané výhodu svým umístěním v centru města, avšak podrobnou prohlídkou byla na druhé straně zjištěna celá řada nevýhod. Budova má neobvyklý půdorys v podobě písmene E, kterýžto způsob půdorysného řešení má za následek disposici jednotlivých místností pro účely okresního soudu i po eventuální adaptaci nevyhovující průměrným požadavkům pro úřední budovy. Budova jest s ohledem na svůj půdorys rozdělena na několik traktů, v nichž jsou místnosti řazeny za sebou, což jest nevýhodné jak pro provoz úřadu, tak i z hlediska nákladů na otop místností, které jsou značně ochlazovány. Také údržba objektu s ohledem na nadměrný počet průčelních ploch, střech, úžlabí, okapů, přístavků atd. byla by velmi nákladná a zatěžovala by nadměrně v budoucnu úvěr ministerstva spravedlnosti na údržbu objektů justiční správy.

V případě, že by tato budova měla býti použita pro umístění okresního soudu, bylo by nutno v prvé řadě provésti isolaci přízemního zdiva proti zemní vlhkosti, neboť tato vzlíná ve zdivu v přízemí místy až téměř ke stropu. Dále by bylo nutno podle navržených úprav ve skizzách předložených v dnešním řízení, kteréžto úpravy jsou technicky proveditelné, provésti vybourání celé řady příček na účelem zpřístupnění místností z chodby, úpravu záchodů rozdělených podle pohlaví a sice tím způsobem, že by stávající dveře směrem do haly byly zazděny a po každé straně schodiště zřídil by se jeden splachovací kloset přístupný přes větranou předsíň z projektovaných čekáren.

Dále by bylo nutno zazditi v přízemí vchod do sklepa a opatřit jej dveřmi. Hlavně bylo by nutno provésti důkladné požární odisolování půdních prostorů, neboť bylo zjištěno, že po této stránce je budova krajně zanedbána. Vchodové dveře na půdu jsou sice železné, avšak jejich zárubeň je dřevěná. V celém prostoru půdy jest prkenná podlaha, pod volně položeným prkny byla zjištěna vrstva řezanky, rozprostřené pravděpodobně přímo na rakosování. V komínových tělesech jsou zazděny krokve, nelze posouditi do jaké hloubky. Čistící komínová dvířka jsou železná, u jedné skupiny z nich jest blízký trám značně očouzen sazemi. Strop nad schodištěm v půdním prostoru není taktéž opatřeni ohnivzdornou vrstvou.

Krytina břidlicová jest uložena na podkladu ze shnilého šindele, takže by bylo nutno při adaptaci zříditi krytinu novou. Z uvedeného je patrno, že adaptace budovy čp. 43, podle požadavků justiční správy vyžádala by si značného obnosu a velké spotřeby stavebních hmot. Požadované úpravy považuje státní technik za vhodné a pro řádný provoz okresního soudu nezbytné. Bez těchto úprav nelze budovu čp. 43 pro účely okresního soudu použíti.

Závěr: Státní technik po bedlivém uvážení a posouzení konstatuje, že budova čp. 43 po vpředu popsaných adaptacích by mohla dobře sloužiti pro účely okresního soudu. Pokud se týká běžné údržby obou objektů, vyžádala by si nesporně větších nákladů budova čp. 43 z důvodu jak již vpředu jest podrobně popsáno.

Ministerstvo spravedlnosti souhlasilo s přestěhováním okresního soudu z budovy čp. 335 do nově nabízených prostor v budově čp. 43. Před přestěhováním byly provedeny úpravy vnitřních prostor v novém působišti soudu v následujícím rozsahu.

Plán přízemí: Směrem do ulice S. Čecha místnost označená jako „knihy“, jejíž okna byla opatřena železnými okenicemi, zrcadlově k ní místnost označená jako „velká spisovna“, která měla v oknech železné mříže. Za těmito místnostmi následovala uprostřed hala, vlevo tzv. „pozemkové“ s železnými okenicemi, vpravo „spisovna“ a „sklad tiskopisů“. Uprostřed WC a schodiště, levý trakt služební byt o dvou místnostech, vpravo služební byt stejné velikosti.

Plán prvního poschodí obsahoval místnosti pro referenty, poradní síň, malou jednací místnost a místnost pro předsedu soudu. Dále knihovnu a místnost pro soudce z lidu, halu, pres. kancelář a tzv. „peněžní knihu“. Za nimi dvě čekárny, dvoje WC, schodiště, kancelář prokuratury a podatelnu s telefonní centrálou. V posledních místnostech v zadních traktech sídlili prokurátor a referent.

Plán druhého poschodí zahrnoval místnosti pro referenta, kancelář, velkou jednací síň, halu, poradní síň, dvoje WC, čekárnu, spisovnu a sklad správy budovy.

Kdy přesně se okresní soud do budovy přestěhoval se zjistit nepodařilo. Přednostou okresního soudu byl v té době Dr. Josef Beneš.

Marie Hrynečková

Foto:
1 a 2 - Objekt továrníka Rudolfa Emila Langera v polovině minulého století, dnešní kulturní dům. Fotografie poskytl Karel Uhlíř.
3 a 4 - Současná poliklinika v padesátých letech minulého století. Za povšimnutí stojí, že po obou stranách od vstupních dveří jsou prodejny a velké dveře jsou také na boku budovy. Fotografie poskytl Karel Uhlíř.
5 až 7 - Plány přestavby domu čp. 43 (současné polikliniky) pro okresní soud, rok 1949.

Zdroje:
Archivní rešerše polikliniky
Pozemková kniha
Kronika města Lanškroun
Dokumenty stavebního úřadu MÚ Lanškroun
Voličský seznam z roku 1919
Vlastivěda Lanškrounska
Vzpomínky pamětníků

Předchozí díly:

https://www.lanskrounsko.cz/cz/9438-poliklinika-1

https://www.lanskrounsko.cz/cz/9445-poliklinika-2