Dobré ráno, je pondělí 22.4.2019. Dnes má svátek Evžénie, zítra Vojtěch.

190411 cihly„Badatel vzduchem chlazený“ - takto nazývá sám sebe Stanislav Vimr v souvislosti s pátráním po osudech cihelen na Lanškrounsku. Zastává názor, že bádání v archivech a starých dokumentech je potřeba přenechat povolanějším a on raději dává přednost pátrání v terénu a povídání s pamětníky.

V tomto duchu se neslo i setkání s lidmi, kteří se nejen o cihelny, ale celkově o historii města, zajímají. Uskutečnilo se 4. dubna v městské knihovně a protáhlo se na dobré dvě hodiny. Občas se nad některými starými fotografiemi docela diskutovalo a člověk si uvědomil, jak rychle se Lanškroun v čase mění.

Město leží na jílovitém podloží a tak bylo zcela logické, že zde v minulosti vzniklo hned několik cihelen. Nejstarší se datují do období kolem roku 1700, kdy se stavěl Zámeček .

Cihly vyráběné v cihelnách byly označovány kódy, podle nichž se dá rozeznat, z které cihelny pocházejí. Těch lanškrounských bylo hned několik, přičemž u některých stále ještě nevíme, kdo byl majitelem, nebo kde se cihelna nacházela.

Zprvu se cihly vyráběly ručně, hlína se namačkala do forem. Zpočátku byly formy dřevěné, později plechové. Tam, kde byla povinnost cihly označit kódy, tak musel cihlář do dna dřevěné formy kód vyrýt. Do plechových forem se kódy nýtovaly např. z pásoviny či kulatiny. Z dřevěných forem vznikaly cihly s tzv. pozitivním kódem, kdy kód vystupoval nad plochou cihly. Z plechových forem byly kódy negativní, vyznačené v těle cihly.
Nebyla povinnost označovat celou várku cihel a nebylo ani určeno, jak má kód vypadat. Většinou šlo o písmena, popřípadě v kombinaci s číslicemi. Ne vždy kód odkazoval na majitele cihelny.
Kódy nemusely být jen písmena a čísla, ale existovaly i velmi propracované kódy např. u cihel zvaných Tereziánky. Jde o krásnou grafickou práci. Tyto cihly byly vyráběny pro opevnění města Olomouc, o jehož vybudování rozhodla Marie Terezie. Tuto skutečnost lze vysledovat na cihle, kde jsou použita tři písmena F M T, která značí Franz Marie Terezie.

Účastníci besedy o cihelnách dostali dva domácí úkoly: zjistit, z které cihelny pocházejí cihly s kódem C L a kde stála cihelna Karla Sponnera.

A jak se odvíjel osud cihelen po 2. světové válce? U většiny byl podobný. Z cihelen vznikala sportoviště, střelnice, po válce sloužily pro krátkodobé uložení vojenské techniky a munice a velmi často také jako skládky odpadu.

Stanislav Vimr při svém vyprávění o cihelnách využil nejen své vlastní poznatky, ale poděkoval za poskytnuté informace také zaměstnacům muzea a svým přátelům, jimž je téma cihelen blízké. Část informací čerpal i z publikace Dušana Šlahory „Lanškroun moje pozdní láska“ vydané v roce 2014. „V knize pana Šlahory je poprvé obšírně zaznamenána historie lanškrounských cihelen a mým úmyslem je toto dílo nezatratit, ale vycházet z něj s tím, že jej doplním o mnou zjištěné poznatky,“ uvedl Stanislav Vimr.

Marie Hrynečková

 

 


Co tedy o lanškrounských cihelnách víme?

Cihlář Tausch. O něm víme, že kolem r. 1700 dodal 59 tisíc cihel pro stavbu sklepní klenby Zámečku. Tyto informace poskytla veřejnosti kastelánka Krasava Šerkopová, která zajistila z archivu ve Vídni důležité listiny o stavbě Zámečku. Na překladu listin z němčiny se podílel i pan Ladislav Bárta.

 

Cihelna vlastněná Městem Lanškroun a knížetem Lichtenštejnem, později Městská cihelna neboli Stadt-ziegelei Landskron, se nacházela v místě nynějšího fotbalového hřiště. Byla založena v roce 1780, činnost ukončila v roce 1917. Cihly z této cihelny mají kód pozitivní S L.

 

Vincenz Nagel měl cihelnu v místě dnešního autobusového nádraží. Je známo, že existovala už před rokem 1900 a výroba cihel skončila v roce 1905 – viz. zahoření sušárny Zd. Vodičky. Cihly měly kód pozitivní V N.

 

Zdenko Woditschka (psáno též Vodička) byl nájemcem Náglovy cihelny. Nebyl občanem Lanškrouna, pocházel z Uničova a v Lanškrouně fungoval jako developer. Domy postavil a prodal. Cihelna zanikla stavbou ulice B. Smetany. Cihly měly možná kód pozitivní W.

 

Nejméně známá cihelna se nacházela mezi Lanškrounem a Albrechticemi za nynějšími ovocnými školkami. Byla založena v roce 1870. Vzhledem k tomu, že v té době jsou zde uváděni manželé Müllerovi, je možný kód pozitivní M + číslice.

 

Cihelna J. Beran, uváděna v adresáři cihelen v roce 1897 – nevíme kde byla. Nacházíme však cihly s pozitivním, ale častěji negativním kódem B a číslice.

 

Eduard Beran, cihelna se nacházela proti hřbitovu, používala kód pozitivní E B. Nachází se jak na cihlách, tak na půdovkách (cihly čtvercového tvaru používané pro půdní podlahu). Cihly s tímto kódem jsou při demolici lanškrounských domů nalézané nejčastěji.
V tomto bodě je potřeba zmínit patrně prvního majitele cihelny Zdenka Vidíčka, kterého uvádí kronikář Jindřich Chládek v jednom z Lanškrounských zpravodajů. Cihelna se měla rovněž nacházet proti hřbitovu.
Lze se domnívat, že Eduard Beran byl nájemcem cihelny Z. Vidíčka, neboť se jedná o stejnou lokalitu-parcelu. E. Beran totiž jako několikrát volený radní, je uváděn jako nájemce cihelny, nikoliv majitel cihelny.
Cihelnu převzal jeho vnuk Josef Neugebauer a spolu s Otto Ditrichem v roce 1908 postavili (zrekonstruovali?) parní cihelnu opět proti hřbitovu, v místě dnešní benzínové pumpy. Tedy stejná lokalita.

 

Cihelna Karl Sponner se datuje do druhé poloviny 19. století, používala kód pozitivní K S. Neví se, v kterém místě cihelna byla. Karl Sponner bydlel v čp. 85, dnešní prodejna koberců pod Krčmou.

 

Cihelna pod Zámečkem v místě dnešní firmy GMS a chatové osady. V roce 1912 ji založila skupina lanškrounských stavitelů v čele s Richardem Krejzlem a Josefem Ilgnerem. Po roce 1945 se stal jejím národním správcem stavební inženýr a hokejový brankář Bohumil Modrý. Cihelna zanikla v roce 1978. Jednalo se již o moderní cihelnu, kde byly cihly vyráběny lisováním a odřezáváním drátem. Kódování se u běžné zdící cihly nepožadovalo.

 

Dále byly v Lanškrouně malé a dočasné cihelny, vyrábějící cihly jen pro jednu či dvě stavby - např. v roce 1900 na dnešních Dvorských Lánech. Pálily se v ní cihly pro lanškrounskou mlékárnu (dnes restaurace U Krkovičky).

 

Další cihelny byly také v sousedních obcích. Např. v Lukové Pfeifferova cihelna s kódy pozitivní F P a negativní P R. V Čermné byly cihelny Applova a Balcarova.

Stanislav Vimr

 


Foto:
1 až 4 - Setkání lidí, které zajímá historie Lanškrouna, se uskutečnilo 4. dubna v městské knihovně.
5 a 6 - Dřevěné formy. Na foto 6 forma, v níž vznikaly cihly s pozitivním kódem.
7 a 8 - Dřevěná a kovová forma, cihly z nich měly negativní kód.
9 - Cihla zvaná Tereziánka z demolice domu v Třebovicích u Lanškrouna.
10 - Účastníci setkání dostali za úkol zjistit, z které cihelny jsou cihly s kódem C L.
11 - Zmínka o lanškrounském cihláři Gorgu Tausche v dokumentu z vídeňského archivu.
12 - Na mapách bývala místa, kde se pracovalo s hlínou, vyznačena obloučky. Na této mapě je vidíme v levé horní čtvrtině, kde sídlila Městská cihelna.
13 - Text ze sborníku Lanškrounsko z roku 2008 popisuje místo, kde vznikla Městská cihelna.
14 - Různé typy písma na kódu pozitivní S L z Městské cihelny.
15 - Ve středu mapy je obloučky vyznačena cihelna Vincenze Nágla na nynějším autobusovém nádraží.
16 - Kanalizační klingerka s označením cihelny Vincenze Nágla.
17 - Cihla s kódem pravděpodobně z cihelny Zdenko Woditschky.
18 - Střešní taška z uničovské cihelny Zdenko Vodičky.
19 - Zápis v kronice města Lanškrouna o požáru cihelny Zdenka Woditschky.
20 - Cihelna za ovocnými školkami.
21 - Cihelna za ovocnými školkami kolem roku 1915 - 1920.
22 - V cihelně mezi Albrechticemi a Lanškrounem působili manželé Müllerovi, toto by mohla být cihla z jejich produkce.
23 - Text ze sborníku Lanškrounsko z roku 2008.
24 - Cihla z cihelny J. Berana, o níž nevíme, kde se nacházela.
25 - Cihelna Eduarda Berana se nacházela proti hřbitovu.
26 - Kód z cihelen Eduarda Berana.
27 - Text z Lanškrounského zpravodaje, autorem je kronikář Jindřich Chládek.
28 - Text ze sborníku Lanškrounsko z roku 2008.
29 - Cihla z produkce cihelny Dietrich Neugebauer.
30 - Produkce cihelny Karla Sponnera.
31 - Ani cihelně Karla Sponnera se nevyhnul požár. Text z kroniky města Lanškrouna.
32 a 33 - Na konci Lanškrouna ve směru na Sázavu nechal Karl Sponner v roce 1890 postavit „křížek“ na počest svých rodičů.
34 - Cihelna pod Zámečkem, rok pořízení fotografie není znám.
35 - Text o cihelně pod Zámečkem ze sborníku Lanškrounsko 2008.
36 a 37 - Cihelna pod Zámečkem na mapě asi z roku 1957 a snímek stejného místa v roce 2009.
38 - Na místě dnešní kotelny byla zřízena dočasná cihelna pro výrobu cihel při stavbě mlékárny (U Krkovičky), vlevo v pozadí dosud stojící komín mlékárny (postavena 1903).
39 a 40 - Cihly z Pfeifferovy cihelny v Lukové, F P - Franz Pfeiffer a P R - Pfeiffer Rudolf.
41 - V cihlách se občas najde otisk např. kočičí nebo psí tlapky, v tomto případě je vidět výsledek „kremace“ žížaly.
42 - Mapa s vyznačením cihelen v Lanškrouně a Lukové před rokem 1903.

View the embedded image gallery online at:
https://lanskrounsko.cz/cz/8602-cihelny#sigProGalleriac89faa2a2c

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrovat a přihlásit se můžete v pravé části stránek.