Lanškrounské muzeum vystavilo „poklady" ze svého depozitáře

Výstava nazvaná Muzejní nej, která potrvá v galerii muzea do 22. srpna, představuje sbírkové předměty lanškrounského muzea, jež jsou něčím unikátní, a proto jsou mnohé z nich označovány jako nej.

K vidění je například NEJvystavovanější krásně malovaná selská truhla z poloviny 19. století, NEJzáhadnějším exponátem je zlomek vrtule z letadla, v němž havaroval a zemřel v roce 1919 generál Milan Rastislav Štefánik. Původně NEJdelším sbírkovým předmětem je část dřevěného vodovodního potrubí z 18. století a NEJužitečnějším předmětem v domácnosti je pračka značky Triumf z roku 1952.

NEJ předmětem s legendou je litinová Pamětní deska Bertholdův pramen z roku 1900. Na desce je německý text, který v překladu znamená: Na trvalou památku pana Bertholda A. Schmeisera, starosty města Lanškrouna, zasloužilému mecenáši vodárny. Muzeum tuto desku získalo koupí od soukromníka, který kromě ní poskytl ještě pískovcovou pamětní desku s vyrytým nápisem Franz Jacob Pernikarz 1781. Ta byla původně umístěna nad vchodem do tzv. Pernikářova domu č. p. 159/II a při jeho bourání v 90. letech minulého století se ztratila. Nyní se počítá s umístěním Pernikářovy desky do Lapidária, které má být vybudováno ještě během letošního roku ve sklepení muzea.

NEJluxusnějším exponátem jsou zlacené altánové hodiny z počátku 19. století, které jsou, stejně jako všechny vystavené hodiny, zrestaurované a plně funkční.

Za NEJfotogeničtější exemplář je považováno dřevěné vysoké kolo vyrobené kolem roku 1880. Kola má ze dřeva, rám železný, kruhovitého průřezu a sedlo bylo uloženo na pružné lyžině, o čemž svědčí zachované zadní kluzátko. Podle slov ředitelky muzea Marie Borkovcové na tomto kole od jeho zrestaurování nikdo nejel. Muzeum však vlastní ještě druhé, kovové vysoké kolo, na němž před lety jezdil při některých příležitostech J. Žáček z Rudoltic.

Zmínili jsme jen zlomek exponátů. Na výstavě je jich mnohem víc a rozhodně stojí za vidění. Výstava volně navazuje na publikaci Pojďte s námi do muzea, kterou vydalo lanškrounské městské muzeum v loňské roce.

Marie Hrynečková