Policejní svodkám vévodí kybernetická kriminalita

„Kybernetická kriminalita prudce roste. Děje se napříč společností a obětí bývají lidé všech věkových kategorií, vzdělání a profesí,“ těmito slovy zahájila 30. října svoji přednášku na téma Kyberkriminalita a jak se jí bránit? policejní preventistka Lenka Vilímková.

Překvapivé je, že v žebříčku podvedených nejsou na prvním místě, jak se obecně předpokládá, uváděni důchodci. Podveden a okraden o peníze může být v podstatě kdokoliv z nás, protože současné podvody v kyberprostoru jsou velmi sofistikované a nejsme-li obezřetní, můžeme se stát jejich obětí velmi snadno.

Je velkou škodou, že cestu do L´Artu si našla jen hrstka zájemců. O to pestřejší ale byla následná diskuse, z níž se dalo poznat, že s některou z popisovaných praktik se setkal i mnohý z přítomných. Rozhodně neplatí, že by se nás v Lanškrouně kyberpodvody netýkaly.

Nejčastější typy kyberpodvodů

Ke klasickým podvodům, kdy pachatel nabízí zboží z druhé ruky za výhodnou cenu, dochází nejčastěji na inzertních webech Bazoš, Sbazar, Vinted, Aukro, Marketplace apod.
Poškozený zasílá částku za zboží předem na účet inzerenta. Ten posléze žádné zboží nepošle. A v případě, že pošle, příjemce v balíku najde např. cihlu, kámen či hlávku zelí. Obranou je neposílat peníze předem, ale dobírkou, případně zboží převzít osobně. Tento druh podvodu je dnes už z části na ústupu, podobně jako z minulosti známé dopravní nehody blízkých osob.

Naopak na vzestupu jsou nyní tzv. inzertní podvody, k nimž dochází rovněž na výše uvedených portálech. Pachatel nabízí zboží a provedení obchodu směruje přes zásilkové služby jako jsou Fedex, DPD apod. Zákazník potom do odkazu pro zásilkovou službu zadává informace ke své platební kartě či účtu. Pro pachatele je pak hračkou peníze z účtu či karty převést jinam. Jedinou obranou je neklikat na zaslané odkazy a nikam nevyplňovat přístupová data k účtu či platební kartě.

Mezi tzv. investiční podvody patří reklamy a články o investování do akcií a kryptoměn s vidinou vysokého výdělku. Když mohou takto snadno bohatnout známé osobnosti jako např. Leoš Mareš, proč bych nemohl i já? Pokud ale kliknu na takovou reklamu, dojde k přesměrování na web, kde zadávám své jméno a telefon. Na což reaguje pachatel coby investiční pracovník, nabízí pomoc a přesvědčuje o nutnosti instalace programu na vzdálenou správu PC a založení bitcoinové peněženky. Jakmile se přihlásím do svého internetového bankovnictví, začne si převádět moje peníze na svůj účet. Tady platí - v žádném případě si neinstalovat pachatelem doporučené aplikace a programy a neumožnit vzdálený přístup k počítači!

Falešný bankéř volá oběti coby pracovník banky s legendou o napadení účtu a nabádání k převodu peněz na „zabezpečený účet banky" či vložení do bitcoinmatu. Tvrzení bankéře je podpořeno tvrzením fiktivního policisty, že případ se již na základě oznámení banky řeší. Zde je důležité nepodlehnout údajnému časovému tlaku a osobně či telefonicky si skutečnost u své banky ověřit.

„Americký voják" - takto je zjednodušeně nazván podvod, kdy pachatel předstírá city k vybrané oběti. Může se ale představovat i jinak, např. jako francouzský lékař v Alžírsku, pracovník ropné plošiny, kosmonaut... Po navázání romantického vztahu tahá z oběti pod různými záminkami peníze s příslibem osobního setkání a společného života. Jako příklad uvedla Lenka Vilímková případ, kdy muž z Letohradu naletěl ženě bydlící v jedné z obcí na Lanškrounsku a postupně jí naposílal sto tisíc korun. Věřit virtálním známostem a posílat jim peníze je samozřejmě naivní a je jisté, že o ně přijdete.

Marie Hrynečková