Muzeum dostalo darem šperky z dílny Rudolfa Emila Langera

Velkorysý dar věnoval Městskému muzeu Lanškroun Radim Vetchý. Jedná se o dva stříbrné secesní náramky z přelomu 19. a 20. století vyrobené zlatnickou firmou Gold Silberwaaren Fabrik R. E. Langer.

Rudolf Emil Langer, přezdívaný též Gold Langer, vybudoval svoji továrnu v roce 1885 na ulici Nádražní 335 v Lanškrouně (nynější L´Art).
První z darovaných náramků je osázen olivíny a perličkami. Druhý je ozdoben rytím, plastickým rostlinným motivem a zasazenými tyrkysy.

Lanškrounské muzeum tak rozšířilo současnou expozici o nádherné kousky. Vystavené jsou v solitérní nasvětlené vitríně ještě s dalšími výrobky z produkce továrníka Langera.

A jak tyto šperky Radim Vetchý získal? „Koupil jsem je, byla to příležitost, která se nemusela opakovat. Lart mi se svojí historií přirostl k srdci," vysvětlil na facebooku muzea.

Získat šperky z produkce lanškrounského zlatníka Langera není dnes vůbec jednoduché, o to větší význam pro město mají. Své o tom ví bývalá ředitelka muzea Marie Borkovcová, která vyprávěla: „Když jsem nastoupila v roce 1990, kdy bylo ještě muzeum v troskách, přišli za mnou dva Romové a nabízeli šperky z Langerovy továrny. Jenomže tehdy jsem měla rozpočet na rekonstrukci muzea na celý rok 40 tisíc korun, tak nebylo možné, abych se obrátila na městskou radu a tyto šperky koupila. Ale moc mě to celou dobu mrzelo... a pak se v roce 1992, už po otevření muzea, objevili jiní lidé, kteří tehdy šperky od Romů koupili. Samozřejmě jsme nechali ověřit pravost zlata i polodrahokamů a drahokamů a poté jsme je nabyli výměnným obchodem za starožitný stolek do sbírek muzea." (citace z knihy Příběh kulturního domu Lanškroun). Tehdy se jednalo o soupravu náušnic s broží a zdobené památníkové desky, svatební dar zaměstnanců firmy pro dceru továrníka Berthu.

Většina šperků vyrobených v dílně R. E. Langera se nachází v soukromých sbírkách, jednu šperkovou soupravu s vltavíny vlastní také Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Muzeum v Lanškrouně vystavuje též několik pohárů, které jsou však ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Lanškroun.

Marie Hrynečková

Foto:
1 - Secesní stříbrné náramky, které lanškrounskému muzeu věnoval Radim Vetchý.
2 - Expozice věnovaná produkci zlatnické továrny R. E. Langera.
3 - Souprava zlatých náušnic a brože ve tvaru mašličky, šperky jsou ve vlastnictví Městského muzea Lanškroun.
4 - Památník o rozměrech 19x15 cm potažené semišem, zdobené reliéfem a monogramem B.L. Reliéf ze zlaceného stříbra je osázen perličkami, rubíny, safíry a smaragdy. Vlastnictví Městské muzeum Lanškroun.
6 - Šperková souprava s vltavíny, vlastnictví Uměleckoprůmyslové museum Praha. Fotoarchiv UMP Praha.
7 až 10 - Ukázky šperků R. E. Langera ze soukromých sbírek. Archiv MML a soukromý archiv autorky.
11 - Továrník Rudolf Emil Langer, rok 1908. Archiv Georga Langera, Vídeň.
12 - Na snímku zleva nejstarší dcera Berta Pasch (1873 - 1949), syn Hugo Anton (1883 - 1947), manželka R. E. Langera Bertha (*1850), nejstarší ze synů Rudolf (1871 - 1947), Camilla Kinzl (*1881), nejmladší syn Georg Emil (1884 - 1933) a Nathalie Czapp (1874 - 1926). Archiv Georga Langera, Vídeň.
13 - Rodiny dvou nejmladších synů Huga a Georga, pořízená v roce 1927. Zleva Hugo, Hedwiga, Johanna, Joanna, Martha, Georg junior a Georg. Archiv Georga Langera, Vídeň.
14 - Honosná vila rodiny Langerových stojících na balkoně, rok 1907. Dnes součást L´Artu. Archiv Karla Uhlíře ml.
15 - V dubnu roku 2023 navštívilo Lanškroun dvanáct potomků rodiny Langerových
viz. https://www.lanskrounsko.cz/cz/historie/spolecensky-dum-lanskroun/10442-lanskroun-navstivili-potomci-r-e-langera-tovarnika-vyrabejiciho-sperky-v-byvalem-kulturaku

Expozice věnovaná produkci zlatnické továrny R. E. Langera

Ukázky šperků R. E. Langera ze soukromých sbírek

Rodina Langerových