Carl Orff: Carmina Burana

20. říjen, 19 hodin, sál Multifunkčního centra L´Art
Slavnostní koncert ke Dni vzniku samostatného československého státu.
Orffova skladba Carmina Burana měla premiéru roku 1937 ve Frankfurtu nad Mohanem. Okamžitě dosáhla obrovského úspěchu v Německu. Světový věhlas si získala až po druhé světové válce.

Obsahem celé skladby jsou zhudebněné texty potulných středověkých hudebníků a básníků, které byly nalezeny v klášteře Beurum (Buranum). Hudba Carmina Burana je pro svoji dramatičnost často používána jako hudba filmová.

Carl Orff (1895 - 1982) byl německý skladatel expresivní hudby a pedagog. Největším Orffovým dílem je Carmina Burana; slávu si získala zejména první věta. Jako pedagog prosazoval spojení hudby s pohybem a akcí. V roce 1961 založil v Salzburku centrum pro vzdělávání pedagogů, ve kterém učil svoji metodu Orff Schulwerk.

Carl Orff pocházel z hudbymilovné mnichovské rodiny. Od útlého dětství se učil hře na klavír a později i na varhany a violoncello. Vystudoval mnichovskou Akademii der Tonkunst. V roce 1924 založil společně s Dorotheou Güntherovou školu tance, gymnastiky a hudby, kde si experimentálně ověřoval nové možnosti hudební výchovy dětí. Tak vznikl Orffem prosazený pojem Schulwerk jakožto systematická metoda, v níž jsou žáci pomocí soustavy cvičení podle melodických a rytmických modelů vedeni k vlastní improvizaci.

Orff také vydával a upravoval starou hudbu. Dokonale tak poznal základní prvky, které romantická evropská tradice později eliminovala (např. bordun, ostinato, repetici, recitaci, pentatoniku, psalmodický způsob přednesu). Orchestr, který Orff pro Schulwerk sestavil, je složen ze zobcových fléten, různých ozvučných dřev, činelů, metalofonů, trianglů, bubínků, xylofonů a zvonkoher, tedy z nástrojů, které mohou děti snadno zvládnout. Z těchto prvků pak vyrostlo i Orffovo osobitě formulované vlastní dílo, v němž skladatel využívá jednoduchých, expresivních melodií a působivé, často rafinovaně komplikované rytmiky.

Orff byl i milovníkem divadla: je autorem několika oper, scénických kantát a her. Nejvýznamnějším Orffovým dílem, jež dodnes patří také k jeho nejhranějším skladbám, je první částí triptychu Trionfi ¦ Carmina Burana.

Vlastní obsah kompozice Carmina Burana, jež byla poprvé provedena v roce 1937 ve Frankfurtu nad Mohanem, tvoří zhudebněné texty středověkých potulných básníků a hudebníků, jež byly objeveny v klášteře Beurum. (Tzv. Beurenská umělecká škola nachází pevný řád v antickém a egyptském umění, a spojuje tak staré umění s moderní tvorbou). Původní texty užívají několika jazyků (latina, staroněmčina, starofrancouzština a italština) a obsahují na 200 básní a písní, z nichž Orff vybral a zhudebnil jen několik. Formálním členěním představují Carmina Burana kantátu, rozdělenou do několika tematických celků podle obsahu: písně pijácké, milostné, písně o jaru a o štěstěně, která celé dílo zahajuje i uzavírá.

Skladba je určena pro sólové hlasy (soprán, tenor, baryton), smíšený sbor, dětský sbor, orchestr nebo dva klavíry a bicí nástroje, jichž v partituře skladatel předepisuje neobvykle velké množství. Dílo je obvykle uváděno na koncertním pódiu, objevuje se však i v provedení, při němž je hudba spojena s tanečním projevem.

Carl Orff – Carmina Burana
Fortuna imperatrix mundi / Štěstěna, ta vrtkavá, se světem si pohrává
O Fortuna, Fortune plango vulnera
Primo vere / Přišlo jaro
Veris leta facies, Omnia sol temperat, Ecce gratum
Uf den anger / Na palouku
Tanz, Floret silva, Chramer, gip die varwe mir Reie, Chuma, chum geselle min, Werw diu werlt alle min
In Taberna / V hospodě
Estuans interius, Alim lacus colueram, In Taberna quando sumus
Cour d´amours / Království lásky
Amor volat undique, Dies, nox et omnia, Stetit puiella, Corca mea pectora, Si puer cum puellula, Veni. veni,venias, In trutina, Rempus est iocundum, Dulcissimme
Blanziflor et Helena / Blanziflor a Helena
Ave fortisissima
Fortuna Imperatur Mundi / Štěstěna, ta vrtkavá, se světem si pohrává
O Fortuna

Účinkující:

Smíšený sbor Kantiléna (Brno) byl založen v roce 2006 z iniciativy dřívějších členů brněnského výběrového dětského sboru Kantiléna. Jeho prvním sbormistrem byl Ivan Sedláček, zakladatel a dlouholetý sbormistr dětského sboru Kantiléna. Od roku 2017 je sbormistrem a uměleckým vedoucím Jan Ocetek.

Smíšený sbor Kantiléna vystupuje s rozmanitým repertoárem stylových období od renesance po současnou hudbu. Sbor se také věnuje kvalitním úpravám populárních skladeb a písní (např. úpravy písní Jaroslava Ježka od Dady Klementové).

Dětský pěvecký sbor Komo/K/rák Lanškroun

Komorní pěvecký sbor ZUŠ J.Pravečka Lanškroun – byl založen v roce 1995. Za tu dobu prošla „komořinou“ celá řada zpěváků a na kontě sboru je již bezpočet koncertů a vystoupení. V roce 2003 se představil na celostátní přehlídce dětských pěveckých sborů v Rychnově nad Kněžnou. Dvakrát byl za dobrou práci oceněn městem Lanškroun. Na vánočním CD „Čas radosti“ zpívá spolu s Lanškrounským smíšeným sborem. V roce 2005 vydal Komo/k/rák samostatné cédé „Kdyby tu nic nebylo“, které je sestaveno z českých písniček. Sbor vede od počátku Vladimíra Jetmarová.

Lenka Cafourková – soprán

Lenka Cafourková Ďuricová vystudovala Konzervatoř ve třídě Petra Julíčka, v letech 2008–2013 studovala na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Natalie Romanové-Achaladze. Účastnila se také mistrovských pěveckých kurzů u Petera Dvorského, Reginy Renzowé a Gabriely Beňačkové, je laureátkou Písňové soutěže Bohuslava Martinů v Praze.

Působí externě v Janáčkově divadle v Brně, v Moravském divadle v Olomouci a na různých festivalech.

V jednání – tenor

Jiří Miroslav Procházka – baryton, zpíval od dětství v brněnské Kantiléně. Posléze studoval operní zpěv na bratislavské Vysoké škole múzických umění. Spolupracuje s řadou hudebních těles. Vytvořil řadu náročných koncertních produkcí.

Jiří Hrubý a Jana Hrubá – klavíry

Jana Hrubá – klavíristka, pochází z Karlových Varů, kde navštěvovala ZUŠ Antonína Dvořáka. Studovala na plzeňské konzervatoři a na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Vystupuje nejen na sólových recitálech, ale věnuje se také hře v klavírním duu.

Jiří Hrubý absolvoval klavír na brněnské konzervatoři ve třídě současného šéfa České filharmonie Davida Marečka, nyní pokračuje v magisterském studiu na brněnské JAMU. Pravidelně se věnuje koncertní činnosti a komorní hře v klavírním duu i triu. Je žádaným korepetitorem a interpretem skladeb soudobých skladatelů.

Ctibor Bártek, posluchači Konzervatoře Brno – bicí nástroje

Jan Ocetek – dirigent

Jan Ocetek vystudoval Pdf MU, obor Hudební výchova, FF MU obor hudební věda a JAMU – obor sbormistrovství u prof. Lubomíra Mátla. Zde dokončil doktorandské studium a je v současnosti pedagogem, působil 15 let jako druhý sbormistr Českého filharmonického sboru Brno, je zakladatelem a sbormistrem Pěveckého sboru VUT v Brně VOX IUVENALIS, Smíšeného sboru Kantiléna a Pěveckého sboru Masarykovy univerzity.

Vstupné: 470 Kč/420 (balkón a lóže)