Ulice – Víte, kde bydlíte?

ulice Horova
Josef Hora (1891 – 1945) byl český básník, překladatel a literární kritik. In memoriam byl jako první jmenován národním umělcem. Vystudoval práva a stal se novinářem. Nejprve působil v sociálně demokratických novinách, poté v Rudém právu. Po rozchodu s komunistickou stranou se stal redaktorem Českého slova.



ulice Kozinova
Jan Sladký Kozina (1652 – 1695) byl legendární vůdce chodského povstání na konci 17. století. Kozina symbolizuje odpor českého lidu proti německému útlaku v tzv. době temna. Popraven 26. listopadu 1695 v Plzni.



ulice Marie Majerové
Marie Majerová (1882 – 1967) byla česká prozaička, komunistická novinářka a národní umělkyně. Její mládí ovlivnilo nejen celou její další tvorbu, ale i její politické názory. Nejdříve byla levicovou anarchistkou, od roku 1908 byla členkou Sociální demokracie a později (1921) vstoupila do KSČ. Pracovala jako redaktorka Rudého práva, kde psala pro děti.



ulice Svojsíkova
Antonín Benjamin Svojsík (1876 – 1938) byl pedagogem a zakladatelem českého skautingu. Po prázdninách 1911 sestavil Svojsík první skautský oddíl. V roce 1912 vydal knihu „Základy Junáctví“.



ulice Elišky Krásnohorské
Eliška Krásnohorská (1847 – 1926) byla česká básnířka, libretistka, spisovatelka a překladatelka. Zabývala se emancipačním hnutím, byla členkou Ženského výrobního spolku českého, který založila Karolina Světlá, a byla redaktorkou Ženských listů. Její poezie nepatří k příliš kvalitní a lze o ní říci, že je velmi svázaná s dobou vzniku.



ulice Jilemnického
Peter Jilemnický (1901 – 1949) byl slovenský spisovatel, novinář a učitel narozený v Letohradu. V jeho práci bylo zpočátku možno zpozorovat prvky expresionismu, později pak silné sociální cítění, autobiografické prvky a politické názory, ale i lyriku a popisy přírodních krás.



ulice Vančurova
Vladislav Vančura (1891 – 1942) byl český spisovatel, dramatik, filmový režisér, původním povoláním lékař. Byl členem a prvním předsedou Devětsilu (1920), přívrženec poetismu. Za okupace vedl spisovatelskou sekci Výboru inteligence – ilegální odbojová organizace při Národním revolučním výboru. V květnu roku 1942 byl zatčen a 1. června popraven.



ulice Kollárova
Ján Kollár (1793 – 1852) byl básník, jazykovědec, historik a evangelický kněz slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození. Nesouhlasil se snahou osamostatnit slovenštinu, čímž se dostal do konfliktu s mladší generací slovenských spisovatelů.



ulice Karoliny Světlé
Karolina Světlá (1830 – 1899) byla česká spisovatelka. Je považována za zakladatelku českého románu. Představitelka májovců. Její dílo a život velmi ovlivnilo přátelství s Janem Nerudou (s kterým měla milostný vztah) a s Boženou Němcovou.



ulice Svatopluka Čecha
Svatopluk Čech (1846 – 1908) byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil fantastickými příběhy pana Broučka. Jeho dílo je velmi ovlivněno K. H. Máchou. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj. Ve svých dílech vystihuje především pocity, politické názory buržoazie.


ulice a náměstí J. M. Marků
Jan Marcus Marci (1595 – 1667) byl český lékař a fyzik narozený v Lanškrouně. V roce 1658 byl jmenován osobním lékařem císaře Leopolda I. a v roce 1662 rektorem univerzity. Proslavil se svými objevy fyzikálními o rázu pružných těles a o lomu světla. Na Markovu počest byl pojmenován kráter Marci na odvrácené straně Měsíce.


ulice Boži Modrého
Bohumil Modrý (1916 – 1963) byl legendární český hokejový brankář a politický vězeň. Na olympijském turnaji ve Švýcarsku natolik zaujal, že byla Modrému nabídnuta možnost působit v Kanadě. Jedinou podmínkou byla Modrého účast na MS ve Švédsku. Ing. Modrý tuto podmínku splnil a přivezl odtud zlaté medaile. Přesto bylo později rozhodnuto jinak. Údajně by svým působením v zámoří ohrozil bezpečnost republiky. Stal se obětí komunistického režimu. V březnu 1950 byl spolu s dalšími jedenácti spoluhráči zatčen a v tajném, politicky vykonstruovaném procesu s vyloučením veřejnosti obžalován a odsouzen na 15 let vězení za špionáž a velezradu. Na jaře 1955 byl po krutém věznění v Praze na Pankráci, v Plzni na Borech a při těžbě uranové rudy na dole Barbora v Jáchymově bez ochrany proti radioaktivímu záření propuštěn. Na následky věznění poté předčasně umírá - v roce 1963 ve věku necelých 47 let.