Selské stavení v Rudolticích bylo velikonočně vyzdobeno

Během uplynulého víkendu bylo selské stavení v Rudolticích čp. 5 opět otevřeno široké veřejnosti.

Letos připadl druhý den akce právě na Květnou neděli (24. března), která je spojována stejně jako další dny až do Velikonoc s nejrůznějšími náboženskými i lidovými zvyky. S některými z nich návštěvníky během prohlídky stavení seznamovala místostarostka Jolana Kobzová. Její vyprávění bylo o to zajímavější, že je mohla doložit vystavenými předměty. Děti zaujaly např. řehtačky, se kterými na Zelený čtvrtek běhali chlapci a nahrazovali tak zvuk zvonů, které „odletěly do Říma". Na stolech byla k vidění také tradiční zdobená vajíčka, velikonoční beránci, mazance, ale i jidáše nejrůznějších tvarů.

Všechny prostory objektu včetně přilehlého dvora byly krásně vyzdobeny, takže zde návštěvníci mohly zažít tu pravou velikonoční atmosféru.

Marie Hrynečková

Velikonoční dny

Na Květnou neděli si věřící připomínají Kristův vjezd do Jeruzaléma. Je spojena s náboženskými i lidovými zvyky. V tento den by se například nemělo péct, protože lidé věřili, že by se zapekly i květy na stromech a loukách a nebyla by žádná úroda. Zvykem také bylo vymetat dům zelenými ratolestmi, které měly vyhnat veškeré neřesti.

Po Květné neděli následují:
Modré pondělí - počátek velkého jarního úklidu.
Šedivé úterý - pokračuje úklid, z domu se mají vymést všechny pavučiny.
Škaredá středa - připomíná zradu Jidáše, který byl špehem mezi učedníky Ježíše Krista. Podle lidové tradice se pečou jidášci, tj. pečivo, které připomíná smyčku, na které se Jidáš oběsil.
Zelený čtvrtek - připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Všechny zvony se odmlčí a říká se, že „zvony odletěly do Říma". Dle lidových zvyků by hlavní barvou jídla měla být zelená, vařily se zelené polévky, špenát, ze zelených jarních rostlin by se měla připravovat velikonoční nádivka. Ke snídani se podávaly jidáše.
Velký pátek - připomíná den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Měly by se otevírat hory, které vydávaly poklady, nemělo se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována, nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.
Bílá sobota - připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Podle tradice by se měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a plést pomlázky.
Velikonoční neděle (Boží hod) - je oslavou nového života, slaví se zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Lidé tradičně do kostela přinášeli velikonoční mazance, beránky, vajíčka, a nechávali je světit.
Velikonoční pondělí - podle lidových zvyků se oslavuje konec zimy a příchod jara. Je spojeno s koledou, pomlázkou nebo kraslicemi symbolizujícími znovuzrození.