Lanškroun navštívili potomci R. E. Langera, továrníka vyrábějícího šperky v bývalém kulturáku

Seriál o kulturním domě, který byl postupně zveřejňován na tomto webu, jsem začala psát v roce 2016. Samozřejmě jsem si tehdy uvědomovala, že někde žijí potomci této pro Lanškroun významné rodiny. Že se s nimi o sedm let později osobně setkám, to mě ale ani v nejodvážnějších představách nenapadlo.

Stalo se tak 29. dubna, kdy do Lanškrouna přicestovalo z Rakouska a Anglie dvanáct členů rodiny Langerových. Všichni jsou potomky dvou nejmladších synů továrníka Rudolfa Emila Langera, a to Huga a Georga.

Tomuto setkání byli přítomni i bývalá ředitelka městského muzea Marie Borkovcová a starosta města Radim Vetchý, který celou skupinu přivítal na radnici a posléze jsme společně strávili většinu sobotního odpoledne. Od začátku byla mezi námi patrná pozitivní energie a přirozená lidská přízeň.

Hosté se zájmem sledovali starostovu prezentaci o městě a potom se už pozornost přesunula k dávné historii, kdy Langerovu vilu (nynější součást L´Artu) obývala rodina továrníka vyrábějícího šperky Rudolfa Emila Langera přezdívaného Gold Langer.

Hosté věnovali starostovi zarámovanou fotografii rodiny, na které sice chybí továrník R. E. Langer, ale je na ní vyoobrazena jeho manželka Bertha i všech šest dětí: Rudolf, Berta, Natalie, Kamilla, Hugo a Georg. Jejich podobu jsme dosud neznali.

Radim Vetchý jim na oplátku věnoval publikaci Příběh kulturního domu Lanškroun, kde je popsán osobní příběh továrníka a poté osud, který provázel budovu jako takovou až do konce 20. století. Marie Borkovcová jim předala dvě čísla sborníku Lanškrounsko vydávaného městským muzeem, v nichž jsou o rodině publikovány články. Ode mě převzal Georg Alexander Langer kopie dokumentů a korespondence, které jsem v průběhu psaní seriálu a později i knihy získala na úřadech a v archivech.

Během následného povídání jsme se dozvěděli, že potomci rodiny Langerových nevlastní žádné šperky z továrny jejich pradědečka a že ani žádný z jejich členů se nezabývá výrobou šperků či nějakou obdobnou profesí. Většina je vysokoškolsky vzdělaná, nejčastěji se vyskytující obor je medicína (tři lékaři a jedna fyzioterapeutka), dále pedagogika a technické obory.

Návštěva L´Artu včetně Langerovy vily, ač za mírného deště, byla pro všechny příjemným překvapením. Kromě stavby jako takové zaujaly samozřejmě salónky pojmenované podle členů Langerovy rodiny. Dlouho se také povídalo před výstavními panely v prvním patře vily, které se věnují historii rodiny i vily.

V pauze mezi deštěm jsme se vyfotili před domem čp. 141 v ulici 28. října, který R. E. Langer postavil v roce 1872. Měl tady svoji první dílnu se zaměstnanci, později zaprotokolovanou jako továrnu, která mu vydělala prostředky na výstavbu vily na ulici Nádražní a za ní továrny na výrobu šperků. Už tehdy byl totiž velmi úspěšný a své zboží vyvážel do zahraničí.

Návštěva muzea, kde jsou ve stálé expozici vystaveny dochované šperky a další výrobky z Langerovy továrny, byla zajímavým zakončením celého odpoledne. Poté jsme se sešli už jen v užším složení s Georgem Alexanderem Langerem a jeho paní. Alexander se mi totiž roce 2018 po vydání knihy ozval z Vídně jako první ze členů rodiny. Manželé Langerovi s sebou přivezli rodinná alba, nad kterými jsme strávili asi další hodinu a půl při vybírání fotografií, o které by mělo zájem lanškrounské muzeum.

Alexander se vyjádřil, že z pobytu v Lanškrouně je nadšený. Konstatoval, že se od jeho návštěvy Lanškrouna v roce 1991 hodně změnilo. „Vše je krásně zrenovované, čisté, je vidět, že se o to dobře staráte. Byl jsem nejvíce překvapen tím, jak jste nás tady přijali a tím, že se tak zajímáte o cizí rodinu a už mám pocit, jako bychom byli součástí vaší rodiny. Byli jsme neskutečně vřele přivítáni a za to bych vám chtěl velmi poděkovat," řekl.

V dohledné době bychom měli od Alexandera obdržet elektronickou verzi vybraných fotografií, které rozšíří zdejší muzejní sbírky. A samozřejmě plánujeme zveřejnit je i na webu Lanskrounsko.cz.

Text: Marie Hrynečková
Foto: autorka a Tereza Juřinová

Foto:
1 - Starosta Radim Vetchý přivítal potomky Rudolfa Emila Langera na radnici.
2 - Zleva: manželka Alexandera Langera, Marie Borkovcová, Marie Hrynečková a Radim Vetchý.
3 - Radimovi Vetchému hosté věnovali fotografii všech šesti továrníkových dětí.
4 - Na snímku zleva nejstarší dcera Berta Pasch (1873 - 1949), syn Hugo Anton (1883 - 1947), manželka R. E. Langera Bertha (*1850), nejstarší ze synů Rudolf (1871 - 1947), Camilla Kinzl (*1881), nejmladší syn Georg Emil (1884 - 1933) a Nathalie Czapp (1874 - 1926).
5 - Před Langerovou vilou, kterou nechal továrník Langer postavit v roce 1885.
9 a 10 - Jednotlivé salónky jsou pojmenovány podle členů Langerovy rodiny.
11 - Před panely popisujícími rodinu R. E. Langera.
12 - Dům čp. 141 v ulici 28. října postavil R. E. Langer v roce 1872. Měl zde svoji první dílnu se zaměstnanci. V tu dobu už vyvážel své zboží do zahraničí a představoval na výstavách.
13 - Výrobky zlatnické firmy Rudolfa Emila Langera:
Desky s přáním ke sňatku dceři majitele firmy od zaměstnanců, 1894, zdobené monogramem B. L. - Bertha Langer, zlacené stříbro, perličky, rubíny, safíry, smaragdy, textil, papír. - Rudolf Emil Langer, dobová fotografie kolem 1900. - Secesní náramek, kolem 1900, stříbro, olivín a perly. - Náušnice a brož ve tvaru mašličky, konec 19. století, zlato, perly, světlý korál, tyrkysy.
14 až 16 - V Městském muzeu Lanškroun.
17 - Při prohlídce fotografií a dalších písemností rodiny Langerovy.
18 - Kniha Příběh kulturního domu Lanškroun byla vydána v roce 2018. Článek o vydání publikace byl pro Alexandera Georga Langera z Vídně impulsem kontaktovat autorku.