Leden na Kubě: na kole při 30 °C

Celkem asi 1500 kilometrů na kole najeli letos v lednu po východní a západní Kubě tři skautští činovníci – Milan Gregora, Jaroslav Šembera  a Miloslav Uher, po skautsku Čvachta, Fousek a Šroubek. O své dojmy se podělili v pátek 20. března s více jak pěti desítkami posluchačů v naplněné Internetové kavárně za Smetanovou školou.

Většinou vyprávěl temperamentní Fousek s kubánským slamákem na hlavě a Čvachta se Šroubkem ho doplňovali dalšími postřehy. Posluchači opět byli kombinací skautů, turistů a dalších zvědavých Lanškrouňáků.
U zrodu myšlenky byl Čvachta se svými zkušenostmi z pobytu ve španělsky mluvícím El Salvadoru v roce 2003. Tam pochytil hodně španělštiny, a překladatel mu vnuknul nápad jezdit po latinoamerickém venkově na kole. Čvachta zlákal Šroubka a Fouska a pak už se plánovalo.
Na cestu vyrazili 12. ledna, a na Kubě strávili tři týdny při teplotách mezi 25 a 30 °C a čtvrtý týden při 19 až 25 °C.
Kuba má 11 milionů obyvatel, většinou chudých, ale velmi družných a pohostinných, a je tam mnoho míst zcela bez turistů. Ojediněle se našli i místní lidé rozumějící češtině, například jeden Kubánec se zaradoval, že mohl po 20 letech konečně s někým použít svou slovenštinu. V Havaně jim například zajišťovala zázemí Češka, která se na Kubu provdala před téměř 50 lety.
Problémy začaly už šestihodinovým získáváním tří kol zabalených v rozloženém stavu do dvou kartónů. Na letišti v Havaně bylo potřeba jednat postupně u devíti úředních okének.
Ale samotné cestování kubánskou krajinou, povětšině podél pobřeží, národními parky, po silnicích poškozených dešťovými přívaly z nedávného rekordně silného cyklonu muselo být úchvatné, to jsme si podle promítaných obrázků jasně uvědomovali.
Cestovatelé absolvovali také výstup na nejvyšší horu Kuby Pico Turquino, vysokou 1972 metrů nad mořem, o necelé čtyři stovky metrů vyšší než Sněžka. Jenomže, jak trochu překvapivě připomněl Fousek, na Sněžku se při vystupu z Pece (769 m.n.m.) překonává výškový rozdíl něco přes 800 metrů, zatím co na Pico Turquino se vystupuje v podstatě od mořské hladiny.
Zážitkem bylo skoro všecko.
Od stravování po nacházení noclehů, nákupy, neočekávané přírodní útvary, způsoby pěstování tabáku nebo cukrové třtiny, plantáže s chátrajícími kamennými věžemi pro dohled nad pracujícími otroky a mnoho dalšího.
Také opravované nebo ještě chátrající historické části měst a vesnic, koupání na liduprázdných plážích, způsoby veřejné dopravy od volských potahů po klimatizované autobusy.
Vybíráme sem i několik z mnoha promítnutých a ohromně zajímavých snímků z Kuby.
Jejich autoři nám slibují, že svou fotografickou žeň umístí co nejdříve na internet na www.jardafoto.wz.cz.
Závěrečný potlesk odměnil po zásluze celou podnikavou a odvážnou trojici cestovatelů a část potlesku určitě náležela i provozovatelům Internetové kavárny, která, ač naplněná k prasknutí, stále zůstávala útulná, asi také díky pečlivé a vlídné obsluze.

Jiří Kohout
Foto z cesty po Kubě Milan Gregora, Jaroslav Šembera  a Miloslav Uher