Flašinety jak jsme je neznali

První srpnový pořad Kulturního léta na farní zahradě „Flašinety jak je neznáte“ představil řemeslo, které po druhé světové válce v českých zemích prakticky vymizelo – flašinetáře. Jan Bondra, Henri Noubel a Petr Nekuža do Lanškrouna na farní zahradu přivezli krásné nástroje, které jsou sice novodobé, ovšem využívající starý osvědčený systém. Zahráli na ně nejen lidové a populární písně, ale i melodie klasické.

Překvapivé je současné oživení tohoto téměř zapomenutého řemesla. V Evropě, zejména Německu, Francii a Švýcarsku údajně existuje dokonce několik sdružení flašinetářů. Rovněž v Česku byla před dvěma lety založena Sekce při kruhu přátel Technického muzea v Brně sdružující nejen flašinetáře, ale i jejich příznivce a podporovatele (www.flasinety.webnode.cz).

Jak známo, flašinetáři v 19. a začátkem 20. století vyhrávali nejčastěji kramářské písně, kdy se na základní melodii flašinetu zpíval text o nějaké události, většinou lásce, mordu, o vojně.... Své písně oživovali tancem, žonglováním nebo zvířaty – opičkami, pejsky, oslíky. Zvířátko nemohlo chybět ani umělcům v Lanškrouně. Ti si s sebou přivezli Tomíčka, křížence krysaříka a pinče, který si celé vystoupení užíval na jednom z flašinetů.

Petr Nekuža, Jan Bondra a Henri Noubel vystupují na festivalech a přehlídkách po celé Evropě, konkrétně  jmenovali festivaly ve Francii, Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Slovensku, Švýcarsku a Slovinsku. Svoji produkci v pátek 1. srpna zakončili pozváním všech přítomných na jeviště, aby si mohli zblízka prohlédnou jak flašinety fungují. Valná většina návštěvníků toho využila, takže se nad nádherně zdobenými nástroji ještě poměrně dlouho diskutovalo.

Marie Hrynečková