Podle zkušeností, které Martin Roller má, by mu málokdo hádal pouze jednatřicet let. Posuďte sami: vystudoval informatiku na Masarykově univerzitě v Brně a University of Westminster v Londýně. V minulosti pracoval ve společnosti CZECHIA LTD v Praze a v BBC v Londýně. Nyní je spolumajitelem společnosti HJ-SOFT v Lanškrouně.
Od roku 2010 je náhradníkem do Poslanecké sněmovny za Občanskou demokratickou stranu. Od téhož roku je také lanškrounským zastupitelem a radním.
Je vegetarián a mezi jeho koníčky patří hudba a sport.
Matěj Brýdl
Foto: archiv Martina Rollera
Téměř rok jste provizorně zastával funkci jednatele Technických služeb Lanškroun. Nyní bylo na Vaši žádost vyhlášeno výběrové řízení. S jakými pocity z této pozice odcházíte?
V první řadě s pocitem, že ten uplynulý rok byl pro mě poměrně náročný. Nepředpokládal jsem totiž, že moje angažmá ve zmíněné společnosti bude trvat tak dlouho. Byla to ale úžasná zkušenost, takže toho času nelituju. Dostal jsem se do prostředí a k problémům, kterými jsem se do té doby zabýval z jiného úhlu pohledu, tedy jako občan města, který vnímá např. čistotu města, či to, jak dobře je odklizený sníh z chodníků. Když jste jednatelem TS, díváte se na všechny ty problémy více z provozního hlediska a najednou zjistíte, že těch problémů je víc, než se na první pohled může zdát. Společnost např. dlouhodobě sídlí v ne zcela vyhovujících prostorech, disponuje zastaralou technikou apod. To jsou sice vnitřní problémy, ale mají samozřejmě vliv na kvalitu poskytovaných služeb.
Po tom roce, co jsem v TS působil, jsem si jistý tím, že společnost má před sebou spoustu příležitostí a tím i výhled na světlou budoucnost pokud se podaří ty příležitosti správně uchopit. Např. nakládání s odpady, jakkoliv působí neatraktivně, může znamenat velmi zajímavý zdroj příjmů jak pro společnost, tak i pro město, které je jejím 100% vlastníkem. Bude-li ochota pouštět se do nových projektů, může být výsledek velmi zajímavý. Během loňského roku jsme např. připravili žádost o dotaci na svoz biologicky rozložitelného komunálního odpadu a byli úspěšní, takže od jara mohou občané očekávat novou službu v podobě svozu tohoto druhu odpadu.
Již poměrně dlouho podnikáte. Dokážete porovnat, v čem se liší řízení soukromé firmy od firmy vlastněné městem?
Obecně asi bude vždy rozdíl v tom, jestli řídíte firmu vlastní nebo firmu patřící někomu jinému. A jestli ten někdo je fyzická či právnická osoba už asi není tolik podstatné. V každém případě musíte počítat s tím, že své kroky budete muset majiteli vysvětlovat. V případě města je to možná ještě komplikovanější v tom, že majitel je zastupován voleným orgánem obce. Jeho úkolem je především dostatečně motivovat jednatele či ředitele ke kvalitní práci, ale samozřejmě také tuto práci pečlivě kontrolovat.
V lanškrounské politice jste nováčkem. Jak se vám spolupracuje s ostatními stranami či jednotlivci v zastupitelstvu?
Lanškroun není velké město a proto mnoho kolegů, ale i jejich názory či postoje, znám už z dob, kdy jsem ještě nebyl členem zastupitelstva. A spolupráce s nimi tomuto v podstatě odpovídá. Problémy, které musíme v ZM řešit, jsou navíc mnohdy takového charakteru, že není třeba vůbec rozlišovat to, za jakou stranu či uskupení daný zastupitel kandidoval. Důležité je to, co říká. A také s jakými názory a návrhy přichází. Jsou-li rozumné, neměly by zapadnout jen kvůli tomu, že je např. daný zastupitel zrovna v opozici. A v tomto duchu si také představuji i spolupráci budoucí. Přehlasování určité skupiny zastupitelů pouhou většinou hlasů totiž, obzvlášť u strategických rozhodnutí, nezaručuje dlouhodobou podporu a udržitelnost daného kroku a může přinést v budoucnosti nemalé problémy.
Již rok jste v radě města. Co významného se za tu dobu ať už vám, nebo radě jako celku, podařilo? Mám na mysli zejména radu minulou. Ta současná funguje zatím jen pár týdnů.
To se mi velmi těžko hodnotí, protože je to vždy velmi subjektivní. Někomu může udělat radost velký projekt za desítky milionů, jiný se spokojí s drobnostmi neinvestičního charakteru. Já jsem byl rád za každé opatření, které vedlo k úsporám prostředků vynakládaných městem a organizacemi, jehož je zřizovatelem, nebo třeba za to, že se podařilo najít shodu v postupné rekonstrukci oblasti Lanškrounských rybníků, která možná nikdy nedosáhne podoby původních velkolepých plánů, ale která tak zůstane velmi příjemnou sportovně relaxační zónou našeho města, kde i nadále bude příroda v dokonalé harmonii s člověkem. Budu rád, když i nové složení rady města bude pokračovat v těchto záměrech.
Od roku 2010 jste náhradníkem ODS do Poslanecké sněmovny. Připouštíte si možnost, že se poslancem skutečně stanete?
Popravdě řečeno si to moc nepřipouštím a musím se přiznat, že jsem si na to už dlouho ani nevzpomněl. Život běží dál a čekáním na to, že to třeba dopadne, rozhodně 4 roky života trávit nehodlám.
Jak jste reagoval po zveřejnění výsledků, ve kterých jste přeskočil politické matadory Petrušku a Čepelku a poslanecké křeslo vám uteklo o 24 hlasů?
Byl to pro mě trochu šok, ale určitě menší než pro zmíněné kolegy. Figuroval jsem na nevolitelném místě, ale přitom ne zcela na konci kandidátky, takže jsem hlasy nezískal pouhým kroužkováním odzadu. S volebním týmem jsem sice absolvoval téměř celou kampaň a objel velkou část našeho kraje, ale ani tak jsem nepomýšlel na to, že bych mohl získat nějaký nezanedbatelný počet preferenčních hlasů. Výsledky voleb jsem sledoval společně s mnoha kolegy z ODS v sídle naší strany v Pardubicích a atmosféra tam byla opravdu napjatá, neboť už po sečtení prvních volebních okrsků bylo jasné, že se stane něco nečekaného.
Nějakou dobu jste žil ve Spojeném království. Jak na toto období vzpomínáte?
Shodou okolností píšu odpověď na tuto otázku v Londýně, takže musím konstatovat, že na tu dobu, kdy jsem zde žil a pracoval v BBC, nejen rád vzpomínám, ale že se sem i velmi rád vracím. Jednoduše mám tu zemi i Angličany samotné rád. Těžko se to popisuje, ale když třeba jedete týden před Štědrým dnem v přeplněném metru a pustíte někoho sednout, s úsměvem na tváři vám odpoví „It’s very nice from you. Thank you so much.“ Mám rád jejich konzervativizmus, upřímnost a smysl pro spravedlnost, právo a demokracii. Karel Čapek ve své řeči do Britského rozhlasu napsal následující: „Tato Anglie, tato stará, paradoxní, partikulární, inzulární, anglická Anglie, zkrátka tato vaše Velká Británie, není Anglií celou. Všude ve světě, kde vidíte parlament, vidíte kus Anglie; neboť Anglie zrodila parlamentarismus. Všude, kde potkáte politickou demokracii, nalézáte kus anglického duchovního teritoria; neboť Anglie první v našem světě vytyčila ideály demokracie. A všude na této planetě, kde platí ideály osobní svobody a důstojnosti, tolerance, úcty k individualitě a nedotknutelnosti lidských práv, tam je kulturní dědictví Anglie, a vy nepohlížíte na cizí země, nýbrž na Větší Anglii, která je domovem většiny civilizovaných lidí. Nuže, každý boj o uchování demokracie je zároveň boj o tuto Větší Anglii, o tuto duchovní říši, která daleko přesahuje hranice Velké Británie.“
Děkuji za rozhovor,
Matěj Brýdl