Jsem nesmírně rád za zkušenost, kterou jsem jako šéfredaktor těchto novin získal. Obrovský dík patří celému týmu Lanškrounsko.cz, bez něhož bych noviny vydávat nebyl schopen. Děkuji rodičům, kteří mě vždy podporovali, redaktorům Marii Hrynečkové, Jiřímu Kohoutovi a Pavlíně Hajzlerové za stálý přísun článků, Lence Kopecké za jazykové korektury a desítkám dalších dopisovatelů, kteří přispívali články z té či oné oblasti. Velký dík patří také firmám a podnikatelům, kteří vydávání Lanškrounsko.cz podpořili umístěním své inzerce.
Noviny Lanškrounsko.cz vycházely přesně dva roky zdarma do všech domácností regionu Lanškrounsko. Za 24 měsíců bylo vytištěno téměř 200 tisíc kusů tohoto barevného měsíčníku. Nic však netrvá věčně. Po prázdninách odcházím studovat na vysokou školu, a tak, ačkoliv to pro mě není lehké, musejí jít noviny stranou.
Děkuji i Tobě, čtenáři, za to, že jsi Lanškrounsko.cz přijal za své a naše články sis se zájmem přečetl. Budu se na Tebe i nadále těšit na internetových stránkách
www.lanskrounsko.cz a na Tvé příspěvky na e-mailu Ten adres pocztowy jest chroniony przed spamowaniem. Aby go zobaczyć, konieczne jest włączenie w przeglądarce obsługi JavaScript., nebo na adrese nám. J. M. Marků 95, Lanškroun.
Matěj Brýdl
Rozhovor s šéfredaktorem Matějem Brýdlem
Matěji, minulý měsíc jsi úspěšně odmaturoval a byl jsi přijat na pražskou Karlovu univerzitu. Blahopřeji Ti a zároveň se Tě jako šéfredaktora těchto novin musím ptát na jejich osud.
Děkuji. Dlouho jsem nad tím přemýšlel a vymýšlel způsoby jak noviny udržet při životě, i když už nebudu v Lanškrouně. Myslím, že by noviny mohly fungovat, ale určitě bych neměl čas věnovat se jim tolik jako doposud. Tím, že by nebyl nikdo, kdo by zabezpečoval technické věci by dříve nebo později kvalita novin upadala. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl vydávání Lanškrounsko.cz ukončit.
Vydávat noviny ses rozhodl před 2 roky o prázdninách mezi 2. a 3. ročníkem studia na gymnáziu. Mě osobně jsi tím velmi překvapil. Jak Tě to vůbec napadlo?
Vedlo mě k tomu především to, že jsem chtěl přiblížit obsah stránek
www.lanskrounsko.cz lidem, kteří nemají přístup k internetu. Dalším důvodem bylo poukázat na to, že se i v Lanškrouně dá vydávat periodikum do všech domácností zdarma, aniž by bylo finančně podporováno z města nebo jiného veřejného subjektu.
Bylo obtížné dát fungujícímu webu tištěnou podobu? Bylo něco, co Tě mile, případně nemile v začátcích vydávání novin překvapilo?
Přípravu novin nám ulehčila právě skutečnost, že web už v tu dobu fungoval skvěle a měl stálou základnu redaktorů a dopisovatelů. Nikdy jsme tedy neměli problém s nedostatkem článků. Naopak. Bylo těžké rozhodnout, které z článků se už nevejdou. Bez fungujícího webu bych se do novin nepouštěl. Musím říct, že mě trochu překvapil velmi negativní postoj bývalého vedení města k faktu, že začaly vycházet soukromé noviny. Naopak podporu jsem cítil z vedení Pardubického kraje.
Jaká jsi měl očekávání? Lišila se realita od Tvých představ výrazně?
Řekl jsem si – buď to vyjde, nebo ne. A vyšlo to. Nejdříve jsem si musel důkladně spočítat cenu inzerce, aby se zaplatil grafik, tisk i distribuce do více než 8 tisíc domácností. Za celé dva roky jsme nezměnili ceny inzerce, distributora novin ani tiskárnu, kterou jsme vybírali pomocí výběrového řízení.
V tu dobu Ti ještě nebylo osmnáct, byla Tvoje neplnoletost na překážku?
Bylo pár případů, kdy jsem si všiml, že ten, s kým jednám, mě nebere jako plnohodnotného obchodního partnera. Na druhou stranu byly i případy, že mi můj věk v něčem pomohl.
S jakými reakcemi okolí a čtenářů ses setkával?
S kladnými reakcemi a podporou jsem se setkal jak ze strany známých, tak i od řady čtenářů, které jsem do té doby nikdy neviděl. Se zápornými reakcemi jsem se setkal buď formou anonymního dopisu, nebo z doslechu. Samostatnou kapitolou je pak v tomto směru postoj Listů Lanškrounska, kdy jejich redaktorka několikrát vynadala zaměstnancům příspěvkových organizací města a členům zájmových sdružení dotovaných městem za to, že nám poskytli článek nebo rozhovor. Několikrát nevybíravými výrazy počastovala i další, kdo se s námi rozhodli spolupracovat. Toto pro mě bylo naprosto šokující a vážím si lidí, kteří s námi spolupracují i po této zkušenosti výrazně připomínající období před rokem 1989.
Noviny nemohou fungovat bez čtenářů, ale ani bez těch, kdo přispívají texty a fotografiemi. Jak se Lanškrounsku.cz dařilo v tomto smyslu?
Jak už jsem říkal, Lanškrounsko.cz mělo stálé redaktory už před tím, než začaly noviny vycházet. Postupem času, kdy jsme získávali více a více čtenářů, tak stoupal také počet dopisovatelů. Lanškrounsko.cz by nemohlo fungovat ani bez reklamy, protože nedostáváme žádný příspěvek z veřejných rozpočtů ani se naše noviny neprodávají. Musím říct, že i v tomto směru se nám poměrně dařilo a potvrdil jsem si tím své výpočty, že mohou vycházet noviny hrazené pouze z inzerce zdarma do všech domácností regionu.
Jakou zkušenost si z dvouletého vydávání regionálních novin odnášíš do dalšího života?
Těch zkušeností je spousta. Některé si uvědomím asi až postupem času. Každopádně velkou zkušeností je to, že pokud něco chci dělat, tak s tím souvisí i činnosti, které mě budou bavit méně. Dále vím, že nemusí být vždy pravda, co se všeobecně říká. Ještě před dvěma lety si většina lidí v Lanškrouně ťukala na čelo, když slyšeli, že někdo chce zpravodajské noviny platit jen z reklamy.
Myslíš, že poznatky v pozici šéfredaktora Tě nějak ovlivnily při volbě vysoké školy?
Určitě mě to ovlivnilo stejně jako všechno ostatní, co v životě dělám. Možná díky téhle zkušenosti jsem se nehlásil na žurnalistiku, jak hodně lidí očekávalo. Nebavilo by mě psát v podstatě o všem. Chci se spíš specializovat na určité oblasti. Proto jsem nakonec zvolil obor, ve kterém se nevylučuje, že bych se novinařině věnoval, ale pouze v těch oblastech, které mě zajímají a kterým rozumím.
Domníváš se, Matěji, že někdy v budoucnu ještě budeš chtít vstoupit do téže řeky?
Rozhodně nechci vyloučit, že se Lanškrounsko.cz jednou v tištěné podobě vrátí. Ať už v té podobě, jako jste ho znali doposud, nebo v trochu jiné. Vydávání novin mě baví a jednou bych se k tomu zřejmě chtěl vrátit.
Bude server Lanskrounsko.cz fungovat, i když budeš působit v Praze?
To samozřejmě nezávisí jen na mně, ale i na dalších redaktorech, bez kterých bych nemohl provozovat web ani vydávat noviny. Ale za sebe mohu říct, že udělám vše pro to, aby web fungoval a nadále se rozvíjel a získával nové čtenáře. Je to můj velký koníček, kterého bych se nerad vzdával.
Děkuji za rozhovor, Marie Hrynečková