Originální betlém přitahuje pozornost návštěvníků

Ke klenotům Městského muzea v Lanškrouně patří betlém z dílny řezbáře Bedřicha Šilara, jehož součástí jsou postavy významných lanškrounských osobností v roli darovníků. Na pozadí betlému jsou vyobrazeny historické památky města - radnice, krčma, budova restaurace na koupališti…

Základ betlému vznikl v roce 2000 a od té doby jej Bedřich Šilar každý rok rozšiřuje o další figury. Letos jejich počet zaokrouhlil na čtyřicet.
Předlohu pro většinu figur řezbář čerpal z historie. A tak je mezi postavami nesoucími dary Ježíškovi i vědec světového významu Jan Marek Marci (1595 - 1667) věštící Ježíškovi budoucnost z hvězd. Starosta Josef Niederle (1821 - 1894), který se zasloužil o stavbu železniční přípojky do Rudoltic a zřízení Gymnázia, přináší jako dárek lokomotivu a stavební plány. Nechybí generál Laudon (1717 - 1790), který přijel do Lanškrouna ve třetím roce prusko-rakouské války. Figura legendárního brankáře Bóži Modrého bude Jezulátku učitelem při jeho prvních krůčcích na bruslích v krytém zimním stadionu. Zobrazen je například i páter Josef Kacálek (1922 - 1997) a hudební skladatel a dirigent Jindřich Praveček (1909 - 2000).
Zájem návštěvníků vzbuzují zejména figury žijících osobnosti, jejichž význam mnohdy překročil hranice města. Patří k nim akademický sochař a medailér Zdeněk Kolářský (1931), kterého řezbář zachytil ve chvíli, kdy se snaží Ježíškovi donést velkou medaili. Farář Zbigniew Czendlik Jezulátku přináší symbolický klíč od dětského domova v Žichlínku a hůl z benefičního golfového turnaje, jehož výtěžek byl tomuto dětskému domovu věnován. Zpěvačka Lucie Bílá obklopená dětmi ze sboru Boni pueri zpívá koledy. Desetibojař Roman Šebrle již v mládí trénoval v Lanškrouně skákáním přes ploty.
Sebelepší popis nemůže nahradit možnost vidět řezbářovo dílo na vlastní oči! V hale muzea bude betlém osobností Bedřicha Šilara vystaven až do konce měsíce ledna.

Marie Hrynečková

Rozhovor s řezbářem Bedřichem Šilarem
Lanškrounský betlém, kde jsou zobrazeny významné historické i současné osobnosti, jste začal vyřezávat před deseti lety. Bylo už tehdy vašim záměrem tak velké dílo, nebo se ten nápad vyvíjel postupně?
Určitě jsme nepočítali, že to bude tak velké dílo. Původně měl vzniknout klasický betlém s tím, že v pozadí budou historické stavby Lanškrouna. No, a pak se objevila myšlenka, když tam budou stavby, tak by tam mohly být i osobnosti Lanškrouna. Ale v prvním roce tam byly opravdu jen klasické betlémové figurky.

Jak jsou figurky vysoké a jakou rozlohu má celý betlém teď?
Figurky jsou velké přibližně 30 centimetrů, betlém má asi 2 x 5 metrů.

Pozadí s historickými stavbami zůstalo zachováno tak, jak jste jej vyřezal hned v prvním roce?
Je původní, ale jak přibývalo figurek, dodatečně se rozšiřovalo. A nevím, jestli nebudeme přidávat ještě.

Používáte lipové dřevo?
Ano, pozadí i všechny figurky jsou z lipového dřeva.

Je třeba ho předem nějak připravit? Ošetřit?
Lipové dřevo se musí nechat minimálně čtyři, pět let schnout. Velké špalky se musí odkornit, pod kůrou se totiž drží vlhkost a ta způsobuje, že dřevo zamodrá. Není tak krásně bílé.

Záleží na tom, v které oblasti strom roste?
Všechno použité dřevo je tady z Lanškrounska. Ovšem každá lípa se na vyřezávání nehodí. Když má dobré podmínky a roste hodně rychle, tak je řídká a z toho se špatně dělá. Lepší, když má těžší podmínky, pak je hutnější, tvrdší, z toho se dělá pěkně. Vybrané dřevo je potřeba uložit do štusů, svrchu přikrýt, ale nechat průvan, aby odvětrávalo. Když je dřevo suché, může se z něho bez jakékoliv úpravy vyřezávat.

Máte před sebou špalík…  jak při vyřezávání postupujete?
Prvotní musí být myšlenka, jak to bude vypadat. Pak si to naskicuji na kus papíru. Na dřevo můžete nakreslit, co chcete, ale jak tam říznete dlátem, kresba je pryč. Spíš potom proměřuju, aby seděly proporce a aby to bylo trošku souměrný.

Hotové figurky také ničím neošetřujete?
Tady ten betlém je v surovém stavu. Figurky nejsou povrchově upravované, ale do budoucna bude nutné je ošetřit, aby se zachovaly neporušené. Většinou se k ošetření používá rozpuštěný včelí vosk. Po něm dřevo mírně zežloutne. Ale zase se do něho nezažere prach.

Jak se rozhodujete, kterou konkrétní osobnost vyřežete? Radíte se s někým?
Většinou přijdou s návrhem pracovníci muzea.

Takže se dá říci, že je to pro vás zakázka?
Víceméně to je zakázka.

Pátráte u historických osobností po tom, jak vypadaly, abyste vystihl jejich vzhled?
Snažím se. Pokud je zachovaná nějaká předloha, tak vycházím z ní. A pokud ne, snažím se o té osobě načerpat nějaká fakta, přizpůsobit například oblek době, ve které žila. Ten člověk je charakteristický tím, co v Lanškrouně vykonával, takže se snažím přidat nějaké atributy typické pro jeho činnost.

Pokud zhotovujete žijící osoby, konzultujete s nimi tento záměr? Nebo je to pro ně překvapení?
Já myslím, že je to pro ně velké překvapení. Oni to dopředu nevědí.

A víte, jak na svoji figuru reagoval třeba Roman Šebrle? Nebo Lucie Bílá?
Ne, nevím, jak na to reagovali.

Stane se, že někdo ze zpodobněných žijících osob za vámi přijde a dá najevo, jak na něj figura působí?
Ne, nikdo za mnou zatím nepřišel.

Setkal jste se s tím, že by betlém místních osobností mělo ještě i jiné město?
Ne, s tím jsem se nesetkal. I když… v Třebechovicích v Proboštově betlému jsou zobrazeni místní lidé, kteří v té době žili.

Proslulý je i váš pohyblivý betlém. Loni byl například vystaven v Praze v Betlémské kapli. Jaký měl ohlas?
Myslím, že pozitivní. Pan Lukavec, co to tam pořádal, ho vzal dokonce do televize. Přišly mi pozitivní ohlasy taky na e-mail, že se betlém líbil. Chtěli ho půjčit i letos, jenže já bych na něm chtěl po Vánocích pokračovat, tak ho mám doma.

V jakém smyslu pokračovat? Rozšiřovat?
Chtěl bych, aby ten dosavadní zůstal jako střed betlému. Na jedné straně by přibyla řemesla a na druhé straně tříkrálový průvod s orientální krajinou a vším, co k tomu patří.

Budeme se moci v příštím roce s vašimi pracemi někde setkat?
Příští rok na Vánoce mám mít výstavu ve Svitavách. Bude to průřez mojí tvorbou. A byl bych rád, kdyby zdejší muzeum betlém lanškrounských osobností na tuto výstavu zapůjčilo.

S poděkováním za rozhovor
Marie Hrynečková

Foto: Hynek Brýdl

Lanškrounský betlém ze sbírek Městského muzea v Lanškrouně z dílny řezbáře Bedřicha Šilara vzniká již od roku 2000. Na pozadí betlému najdete historické památky města. Jeho součástí jsou také darovníci – lanškrounské významné historické i současné osobnosti s atributy:

1. Jan Marek Marci (1595 – 1667) – vědec světového významu. V našem betlému věští z hvězd Ježíškovi budoucnost.
2. Kardinál Friedrich Gustav Piffl (1864 – 1932)
3. Starosta Josef  Niederle ( 1821 – 1894). Zasloužil se o stavbu železniční přípojky Lanškroun – Rudoltice, tabákové továrny a zřízení gymnázia. Jako dárek přináší lokomotivu a stavební plány.
4. Významný válečník a dělostřelec bojující po boku generála Laudona – Jan Václav Bärnkopp ( 1723 – 1794), nositel řádu Marie Terezie. Střílí na počest narození božského dítěte a je jeho ochráncem.
5. Fotograf Josef Böhm – autor zdařilých fotografií našeho města v 1. třetině 20. století. Dokumentuje tuto významnou událost pro lidstvo.
6. Generál Ernst Gideon Laudon (1717 – 1790) – rakouský vojevůdce skotského původu. Ve třetím roce sedmileté prusko-rakouské války ( 1756 – 1763) přijel do Lanškrouna. Byl pověřen k zajištění pořádku v Betlémě.
7. Akademický sochař a medailér Zdeněk Kolářský (1931), čestný občan města Lanškrouna. Zhotovil objemnou medaili města, kterou se snaží vlastnoručně předat Ježíškovi.
8. Člen lanškrounských ostrostřelců – Josef Benoni držící čestnou stráž k poctě Svaté rodiny.
9. Císař František Josef I. ( 1830 – 1916 ) navštívil Lanškroun u příležitosti manévrů rakousko – uherské armády v roce 1894. Jako dárek přináší stříbrný pohár se svými iniciálami.
10. Farář Zbigniew Czendlik působící v naší farnosti od roku 1993, schopný manažer. Jezulátku nese symbolický klíč od dětského domova v Žichlínku a hůl z benefičního golfového turnaje, jehož výtěžek byl dán ve prospěch tohoto rodinného domova.
11. Zpěvačka Lucie Bílá s členy sboru Boni Pueri přišli Ježíškovi zazpívat koledy.
12. Legendární brankář LTC Praha a stavební inženýr Bóža Modrý, správce cihelny v Lanškrouně. Zřejmě bude Jezulátku učitelem při jeho prvních krůčcích na bruslích na lanškrounském zimním krytém stadioně.
13. Praporečník sokolského spolku Josef Jireček  přišel pozdravit Ježíška jménem všech lanškrounských Sokolů.
14. Sedlák a selka v hřebečském kroji.
15. Chemik, lékárník, botanik a textilní podnikatel Christian Polykarp Erxleben ( 1765 – 1831 ). Otevřel  lékárnu U Milosrdného samaritána s botanickou zahradou. Vybudoval Manufakturu na výrobu lněného plátna a bělidlo v Sázavě. Dítěti přináší bylinky na čaj a štůček plátna na košilku.
16. Desetibojař, sportovec celosvětového významu Roman Šebrle již v mládí trénoval v Lanškrouně skákáním přes ploty.
17. Hudební skladatel a dirigent, rodák z Výprachtic – Jindřich Praveček ( 1909 – 2000) spolu s kapelou vyhrávají Jezulátku.
18. Zakladatel města, král železný a zlatý – Přemysl Otakar II. ( 1233 – 1278 ) nese Ješíškovi zakládací listinu města.
19. Stará Blažková, rodačka z Lanškrouna,vede Ježíškovi to nejcennější co má, starou kozu.
20. Vratislav z Perštejna (1531 – 1582) s pečetidlem – majitel panství.
21. Jan Kašpar Artzt (1688 – 1765) s váhou justice – zemský prokurátor v Praze, uznávaný právník, mecenáš svého rodiště.
22. Vincenc Pernikář (?1781 – 1849) s dopisem – pošmistr, kronikář a lanškrounský podnikatel.
23. Jindřich Chládek (1897 – 1980) s kronikou – správce muzea a archivu, městský kronikář, matrikář a tajemník městského národního výboru.
24. Hans Peterka (1904 – 1981) s paletou – akademický malíř.
25. Páter Josef Kacálek (1922 – 1997) spravující lanškrounskou farnost.
26. Lesní rada a spisovatel Jaroslav Hubálek  (1886 – 1961)
27. Velitel Lanškrounské hasičské župy Cyril Pecháček, připravený vždy hasit oheň vědry s vodou
28. Hodinář Ignaz Kobsa – první držitel automobilu v Lanškrouně v roce 1913
29. Kominický mistr Ignaz Benoni
30. Pivovarský kočí se sáněmi naloženými sudy piva z lichtenštejnského pivovaru
31. Johann Joseph Steinmann (1779 – 1833) – chemik, zakladatel Zemského muzea v Praze
32. Michael Weisse (1488 – 1534) – kazatel, autor německého zpěvníku Českých bratří
33. Děkující anděl
34. Kameník Christian Hahn – autor pomníků u kostela sv. Anny a pamětních desek
35. Perníkář Jiří Maserle
36. Řezník František Kocourek  na zabijačce
37. Švec František Hajnovič 
38. Záviš z Falkenštejna – majitel panství v letech 1285 – 1290
39. Zasloužilý mistr turistiky a skaut Otakar Juren (1931 – 2007)
40. Vrchní správce Rieder, zaznamenaný v místních pověstech jako duch a strašidlo