Hudební nešpory v Husově domě – varhany a trubka

V neděli 24. října vyslechlo asi 60 posluchačů v útulném sále Husova domu devět varhanních skladeb. Z nich polovina byla s doprovodem trubky. Mladí hudebníci z Pardubic, Petr Vacek (varhany) a Michal Chmelař (trubka) strhávali posluchače k nadšeným potleskům po každé skladbě.

Na programu byly barokní skladby velkých i méně známých barokních skladatelů: Bacha, Haendla, Vejvanovského a dalších, a vedle nich velmi svěží čtyři drobné skladby o sto padesát let pozdějšího Césara Francka. Přesto, že nám hráli umělci o málo starší než 20 let, mají už za sebou koncertování v USA (P. Vacek), nebo ve Francii, Estonsku a v blízké budoucnosti ve Středomoří (M. Chmelař, hrající také první trubku ve Filharmonii Pardubice).
Oba jsou nedávní absolventi Konzervatoře Pardubice, kde se poznali a kde nyní Petr Vacek pokračuje studiem dalšího oboru. Jeho k varhanám upoutal poslech chrámové hudby a v současnosti na ně pravidelně hrává i v pardubickém Husově sboru.
Pro zmíněnou Filharmonii Pardubice je Lanškroun dobře známý jak z pořádání výchovných koncertů pro mládež, tak i z nahrávání v našem kostele Sv. Václava, věhlasném svojí vynikající akustikou.
Nešpory jsou vlastně odpolední bohoslužby s významným podílem kulturního prožitku, a v Husově domě se pořádají několikrát za rok. Například příští hudební Nešpory se plánují na 21. listopadu a zazní zde harfa a flétna.
Místní farář českobratrské církve evangelické Daniel Tomeš přednesl v polovině koncertu krátké kázání. Připomněl, že v tuto roční dobu se oslavují sklizně – například dožínky, vinobraní, ale také nadchází doba svátku Všech svatých se vzpomínkou na zesnulé. A proto je třeba myslet na to, že nahromadění sklizní je jen jedním znakem úspěchu, ale s vědomím konečnosti lidského života je třeba se dívat z úhlu širšího a usilovat o to, aby se člověk neorientoval jen na vlastní sklizně, ale byl připravený podporovat i ty druhé.
Prostředí Husova domu je pro koncerty komorního typu velmi příjemné a vedle pravidelných posluchačů z řad členů církve vždy přivábí i řadu dalších lanškrounských i „přespolních“ návštěvníků.