Zatím se stále považuji za jakéhosi pozorovatele, který se rozhlíží a mapuje terén kde co je, kdo kde a s kým a jak. Dávám za pravdu kolegovi, že dostat se do problematiky chodu technických služeb potrvá nějaký pátek, podle něho tak tři roky, a to na rozdíl od politiků – ministrů, bez jakékoli doby hájení.
aneb úvaha jednatele nad nepřesnými čísly a jak dál s odpady?
Vážení občané,
uběhlo to jako voda a už je to rok, co dojíždím denně do Vašeho města „kormidlovat“ loď s názvem Technické služby Lanškroun, s.r.o. Nemíním zde hodnotit ani porovnávat co bylo a co je ani se něčím chlubit.
V lednu jsem převzal kormidlo Technických služeb po dlouholetém „admirálovi“ Josefu Marešovi. Ten mě tři měsíce seznamoval s chodem společnosti a je mi i nadále ochoten poradit při některých složitějších rozhodnutích.
To, co mě v rámci období rozkoukávání nejvíce tlačí a co jsem si zadal za jeden z cílů, je efektivita nakládání s odpady v Lanškrouně. Velmi mě to mrzí, že se na tomto poli zaspalo nebo přešlapovalo na místě a nyní je co dohánět.
Prvním velkým úkolem, který je třeba řešit, je revize koncepce odpadového hospodářství v Lanškrouně. V čem bude spočívat?
Do dvou let bude uzavřena naše skládka tuhého komunálního odpadu v Dolním Třešňovci a už nyní musíme řešit nerudovskou otázku „Kam s ním?“ Nejsme na to připraveni!
Mnohým z Vás to asi bude jedno, někdo se možná zamyslí, kde obsah té mé popelnice jednou skončí. Možná si zanadáváte, že platíte necelou pětistovku ročně za likvidaci odpadu a víc Vás to nezajímá. Jisté je, že při současném množství produkovaného komunálního odpadu si město v příštích letech připlatí minimálně milion a půl za jeho likvidaci a to jen na poplatku odváděném obci, na jejímž katastru leží skládka, kam budeme muset odpad vyvážet. A tyto zvýšené náklady na likvidaci odpadů z Lanškrouna bohužel pětistovka vybraná od občanů nepokryje. V současnosti jsou nám nejbližší skládky v Třebovicích, v Českých Libchavách, Slatině u Velkých Opatovic, nebo v Rapotíně u Šumperka. Tento milion a půl korun (lanškrounských) se bude muset zaplatit tak i tak, a to i v případě, pokud se Město případně v budoucnu rozhodne využívat služeb jakékoliv jiné svozové odpadářské firmy, než jsou Technické služby Lanškroun, s.r.o.
Jezdit na jednu z uvedených skládek s každou fůrou odpadků bude finančně hodně náročné. Proto vidím jednu z možných cest, neřkuli nutnost, výstavbu překladiště odpadů. Popelářský vůz sebraný odpad tady pouze přesype do velkoobjemového kontejneru, ten se poté může připojit na vlek a souprava může vyjet na skládku třeba pouze jednou týdně. Toto překladiště jsme zakomponovali do projektu rekonstrukce centrálního sběrného dvora na Nádražní ulici. Žádný z našich sběrných dvorů dnes totiž bohužel nesplňuje standardy dané přísnou odpadářskou legislativou a dalšími požárními a hygienickými předpisy.
Zde se dotýkám dalšího ožehavého bodu a to jsou současné sběrné dvory. Byly vystavěny na počátku devadesátých let, jako jedny z prvních v naší republice. Bohužel tomu odpovídá i jejich současný stav. Přirovnám to morbidně k výstavbě latrín v dobách, kdy všichni ostatní si chodili ulevovat na pole nebo za keř. Ano, chlubíme se, že provozujeme šest kadibudek. Jenže v dnešní době už jsou standardem digitálním čidlem ovládané splachovací WC. Latrína nám umožní si ulevit ve své potřebě, ale hrozí nám propadnutí skrze shnilá prkna. A kam dopadneme, to snad nemusím dodávat...
V tomto případě za každý náš dvůr totiž hrozí pokuty z Inspekce Životního prostředí za nedodržování legislativy. Začíná to povrchy, pokračuje zabezpečením a skladováním odpadů, a třeba evidencí původců odpadů končí. Už nehovořím o tom, že malé sběrné dvory jsou přímo zneužívány některými podnikateli a mimoLanškrouňáky k odložení jejich odpadů bez úhrady. Přesněji řečeno - za peníze města a Technických služeb Lanškroun, s.r.o. Je to naprosto stejné, jako by u Vás zazvonil soused, dal Vám svou složenku s inkasem a řekl „zaplať mi to – samozřejmě že ze svých!“ Jak by jste se asi tvářili a co mu na to odpověděli??? Asi jen blázen takovou složenku zaplatí, že? A v pozici toho blázna se bohužel nacházíme...
Táži se tedy, je to snad krok zpět postupně omezit (nejen podle mě) logicky i logisticky nesmyslné pendlování s kontenerovými vanami s odpady sem a tam z jednoho dvora na druhý a na skládku. Ačkoli se to nezdá, ale naše vozidlo - ramenáč LIAZka takto najezdí měsíčně jenom mezi dvory přes 1000 km. Je to snad krok zpět mít jeden pořádný dvůr, kde bude vše urovnáno pěkně postupně v řadách kontejnerů pohodlně přístupných z rampy? Je to krok zpět, vědět kdo a kolik odpadu produkuje? Proč to jinde funguje a u nás by to nešlo?
Provozovat všech pěti současných dvorů se možná rentovalo před patnácti lety, kdy nafta stávala 8 korun. Cena jednoho kontejneru začíná na 40 tisících korun a po dvorech jich máme umístěno skoro padesát. A pomalu se jejich životnost blíží konci. Náklady na nájem za dvory, provoz a obnovu vozidel, obsluh dvorů, likvidaci odpadů převyšují částky plateb za služby. Blížíme se k okamžiku, kdy na dvory prostě nebudeme mít co umístit a čím převézt. Jak dlouho tento systém lze udržet? A lze ho vůbec udržet? Není toto snad mrhání (veřejných) peněz za pohodlnost pod hlavičkou služeb občanovi?
Pracuje se na novelizaci odpadové vyhlášky města, která se dotkne každého občana Lanškrouna. Jedním z bodů bude zpoplatnění některých druhů odpadů a to eternitu + azbestu a stavební suti. Je to běžné v ostatních městech, proč ne i zde? Věřím, že občané budou zodpovědní a nebudou sypat suť do popelnic nebo příkopů za městem... Gratuluji také těm, kdo si na obecní útraty v minulých letech stihnuli zlikvidovat své staré střechy a stavební suť po třech kolečkách denně. (Opět zde je vidět názorný příklad pomyslné sousedovy složenky). Tento problém může řešit jeden dvůr s centrální váhou a evidencí.
Na tomto místě musím poděkovat dosluhující Radě města a zastupitelům, kteří dali projektu rekonstrukce centrálního sběrného dvora letos na jaře zelenou. Také dík patří některým zaměstnancům z Městského úřadu, kteří se na projektu podílejí. Máme totiž jednu z posledních šancí dosáhnout na skoro dvacetimilonovou dotaci ze Státního Fondu Životního Prostředí a Evropské Unie, kde už zůstává sotva poslední miliarda k přerozdělení. Ze stejných prostředků se už rozdalo šest miliard a některé obce na Svitavsku a Ústeckoorlicku tak hradily své sběrné dvory v minulých letech. Věřím, že se nám podaří utrhnou poslední drobek z tohoto koláče a že nám bude nový dvůr sloužit.
Otázek k zamyšlení bylo vysloveno mnoho, budu rád, pokud se otevře veřejná, věcná a konstruktivní diskuse, která povede k vyřešení odpadové otázky v Lanškrouně. Budu vděčný za každý rozumný a použitelný podnět.
(Pro ilustraci přikládám malý kvíz. Přiřaďte ke každému číslu se sběrným dvorem to správné město.)
Ing. Aleš Ondrůšek
jednatel
Technické služby Lanškroun, s.r.o.
Toto je pouze výchozí úvaha nad čísly, která jsou velmi hrubým odhadem. Nemá za úkol šířit poplašnou zprávu a někoho strašit ani se stát politickým tématem. Během příštích týdnů se budu touto věci více zabývat a snažit se hledat konstruktivní a funkční řešení. V některých z příštích čísel budete informováni, kam se směřuje.
https://www.lanskrounsko.cz/pl/reportaz/1664-krok-zpet#sigProIdc706701c13
Řešení kvízu je následující:
1. Holice nový centrální dvůr s kompostárnou oteveřený v dubnu 2010 za 37 milionů Kč
2. Moravská Třebová - rekonstruované 2007/8 jako součást projektu "Integrované nakládání s odpady- Sběrné dvory Svitavska" celkem za 55 milionů
3. Ústí nad Orlicí - zpracován projekt, do třech let se zcela zrekonstruuje i s areálem TEPVOSu
4. Holice nový centrální dvůr otveřený v dubnu 2010 za 37 milionů
5. Litomyšl - provozuje LIKO Svitavy
6. Ústí nad Orlicí
7. Lanškroun - Nerudova ulice v pondělí 16.30
8. Litomyšl - sklad elektro a NO
9. Lanškroun - rampa Centrálního sběrného dvora