Děti teď konečně mohou bydlet v rodinných skupinkách, které fungují podobně jako rodina, a to včetně povinností vyplývajících z chodu domácnosti jako jsou úklid, praní, žehlení, drobné nákupy, vaření apod. Areálem dětského domova nás provedl jeho ředitel Mgr. Pavel Skřeček: 
V pátek a sobotu se otevřely dveře Dětského domova v Dolní Čermné, aby si veřejnost mohla prohlédnout „nový“ domov rodinného typu. Během modernizace domova byla zrekonstruována hlavní budova a zcela nově byly postaveny tři přízemní domečky. Projekt v hodnotě 42 mil. Kč se uskutečnil s podporou dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod.
Co znamená, pane řediteli, modernizovat domov na rodinný typ?
Smyslem je, aby rodinné buňky byly oddělené. Zkrátka, aby jednotlivé „rodinky“ žily zvlášť. Když chcete vytvořit nějaký režim, nějaké rituály, zodpovědnosti, tak prostě nemůžete žít s dalšími. To je jedna věc. Druhá věc je, že se vybudovaly také samostatné buňky pro nezletilé, což jsou děti mezi 15 a 18 rokem, které studují nebo chodí na učiliště. Dále máme i buňky pro zletilé, kteří buď studují, nebo pracují a chtějí setrvat v blízkosti svých kamarádů.
Původně domov tvořila jedna třípodlažní budova, v níž žilo 25 dětí spolu s vychovateli a dalším personálem. Teď přibyly nově další tři nízké domečky. To jsou zásadní změny.
Původní budova byla zcela rekonstruována. Schodiště je to jediné, co v ní zůstalo v nezměněném stavu. Další tři domečky byly postaveny nově.
Nyní jsme v prvním z nich, počítáme-li od vstupu do domova.
Tady máme kanceláře, centrální kuchyň a jídelnu pro děti. Budova je bezbariérová, kdybychom měli někdy v budoucnu vozíčkáře, může se tu stravovat. Bezbariérově pojatá je i vedlejší rodinná buňka. Je tam pokoj uzpůsobený pro vozíčkáře včetně hygienické a sanitární části. Třetí domek v pořadí slouží první rodinné skupině.
Vcházíme do třípodlažní budovy ….
Toto je hlavní zcela zrekonstruovaná budova. V přízemí je fitness a posilovna, dále keramická dílna pro děti, a to jak pro chlapce, tak pro dívky. V části dílny jsou ponky pro práci s kovem a dřevem. Bývalá jídelna slouží nově jako místnost pro ping-pong. Toto zázemí dřív děti neměly, protože nebylo místo.
V prvním poschodí jsou dvě buňky pro nezletilé a jedna pro plnoleté, všechny jsou v současné době obsazeny, shodou okolností třemi sourozenci. Pokoje pro nezletilé mají společnou kuchyňku.
Tyto děti bydlí samy bez přítomnosti dospělého?
Děti v těchto buňkách bydlí samostatně, mimo svoji rodinku. Dospělý je samozřejmě po ruce, a když je něco potřeba, pomůže. Dětí nad 15 let tady máme šest, ostatní bydlí v rámci svých skupin. Od roku 2007 máme systém samostatného hospodaření skupin, sami si nakupují, vaří, apod.
V tomto poschodí je také samostatná buňka pro zletilé, což je v podstatě pokoj s příslušenstvím vybavený kuchyňskou linkou. Je to opravdu míněno tak, že si tady člověk hospodaří sám se vším všudy. Tyto buňky jsou celkem tři, v tomto patře jedna a v posledním patře dvě. Ty jsou zatím neobydlené.
V dalším patře bydlí třetí rodinná skupina a zde je jedna z nejkrásnějších místností v dětském domově, která vznikla spojením obývacího pokoje a pokoje dětí při rekonstrukci, kdy se zjistilo, že jsou shnilé trámy, tak řemeslníci shodili původní metrový schůdek a vznikl krásný velký prostor.
K prohlédnutí nám zbývají ještě dva nízké domečky...
To jsou rodinné buňky, a jak už jsem zmínil, jeden domeček je bezbariérový. Budovy jsou kvůli nočním službám propojeny, aby to obstaral jeden člověk.
Kolik členů má jedna rodinka?
Rodinku tvoří šest až osm dětí. Součástí rodinných buněk je vždycky i místnost pro dospělého. Děti dělají podobně jako v rodině všechny domácí práce, uklízejí, perou, žehlí, a podle věku a schopností také nakupují. Každá rodinka má svoji pračku, v níž perou buď děti, případně pro malé děti perou jejich noční vychovatelky. Pokud jde o vaření, centrálně se vaří pouze snídaně a obědy. Večeře si rodinka dělá sama. A dva víkendy v měsíci si na skupinkách vaří zcela samostatně. Servis, kdy dítě dostane všechno pod nos, už u nás nefunguje dlouho.
Mohly děti mluvit do toho, jak budou jejich pokoje zařízeny a vybaveny?
Děti měly od začátku půdorysy a už se virtuálně stěhovaly. Vybíraly si barvy. Samy si řekly, jak to chtějí mít. Už před rokem se všichni domluvili, kde budou bydlet. V tuhle chvíli jsou všichni přestěhovaní, v přízemních budovách bydlíme už od loňského července a v hlavní budově od letošního února.
S poděkováním za provedení po areálu domova
Marie Hrynečková
Foto: Hynek Brýdl, Jan Kolomý
https://www.lanskrounsko.cz/pl/reportaz/1421-na-navsteve-v-novem-domove#sigProId52e3f9cc9b