Cestovatelské zážitky z jihovýchodní Asie

Putování po Laosu, Vietnamu a Kambodži s patnáctikilovým batohem na zádech a místními dopravními prostředky, cestou dlouhou celkem přes 3000 kilometrů, si letos v březnu a dubnu vyzkoušeli Hynek Brýdl s kamarádem Petrem. Pan Brýdl o tom vyprávěl asi 40 posluchačům v sálku Městské knihovny ve čtvrtek 5. listopadu večer.

K cestě si vybrali období nedlouho před deštivým monzunovým obdobím (začínajícím v květnu), tedy v době, kdy teploty jsou přijatelné od 40 stupňů dolů, ale kdy už ubývá útočného hmyzu. V Laosu se však nevyhnuli všudypřítomnému smogu. Celá cesta trvala čtyři týdny a začínala i končila na letišti v thajském Bangkoku.
Do Laosu přeletěli malým vrtulovým letadlem. Zde se naučili cestovat pomocí místních autobusů, i když to bývalo velmi nejisté. Putovali až k hraničním horám, kam už obvykle turisté nepřicházejí a zde poznávali osobité prostředí odlehlých vesnic. Hraniční objekty na přechodu do Vietnamu byly prvními moderními stavbami po desítkách kilometrů putování. Hned na hranici se vietnamský celník zaradoval, že si může popovídat česky, řečí, kterou se naučil při práci na Ostravsku.
Místní stravu kupodivu snášeli dobře, bez potíží, snad díky koření.
Vietnam se jevil  daleko rozvinutější, než ostatní dvě země, zejména jižní metropole – Hočiminovo město – dříve a hovorově stále nazývané Saigon.
Mezi nejsilnější zážitky patřilo město Hue blízko někdejší dělící čáry mezi severním socialistickým a jižním západně orientovaným Vietnamem. A také muzeum boje proti Američanům v systému podzemních tunelů nedaleko Saigonu. Prolézání turistickou trasou 50 metrů takového tunelu bylo silným zážitkem.
V Kambodži je ohromil rozsáhlý chrámový komplex Angkor, dříve skrytý v džungli. Na prohlédnutí jeden den nestačí.
Pan Brýdl jen v omezené míře hovořil o útrapách Kambodžanů za genocidy Rudými Khmery v sedmdesátých letech minulého století, kdy země přišla o několik milionů obyvatel. Z vyprávění bylo patrné, jak země dodnes strádá nedostatkem vzdělaných lidí, na jejichž vyhubení se režim Rudých Khmerů soustřeďoval.
Cestování bylo poměrně bezpečné. Styl cestování, který si oba Lanškrounští zvolili, s batohy na zádech, sdíleli i jiní cestovatelé z nejrůznějších zemí. Čas od času se potkávali a mohli si kamarádsky poskytnout rady nebo informaci.
Hlavním zážitkem z přednášky se pro nás, posluchače, staly předváděné fotografie: od komplexů budov až po detailní záběry motýlů nebo dětských tváří. Umožnily nám vcítit se do atmosféry tamního venkova i měst. Zvláštní bylo, že místní lidé, žijící na mnohem nuznější úrovni, vypadali poměrně optimisticky a nestresovaně.
Během přestávky si diváci pochutnali na asijských nudlích, které většina z nich jedla hůlkami.
Po přednášce následovalo mnoho dotazů, hlavně k podmínkám cestování – očkování, klima, podklady pro plánování cesty, další cestovatelské plány...
Na závěr večera nás pan Brýdl pozval na přednášku Václava Turka. Ten bude v pondělí 23. listopadu v restauraci U Pastýře vyprávět o jejich společné cestě Bajkalsko-Amurskou magistrálou k Japonskému moři.