Dobre przedpołudnie, dzisiaj jest piątek 13.12.2019. Imieniny obchodzi Lucie, jutro Lýdie.

191104 masakr1Badatel, spisovatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět ve svém pořadu Krvavá léta mapuje nejtemnější dobu naší historie – vypráví příběhy z let 1938-1953, tedy období nacistické okupace, vyhnání Němců a nástup komunismu. Díl ze 4. listopadu 2019 věnoval poválečnému masakru Němců na náměstí v Lanškrouně. Celé video můžete zhlédnout ZDE.


17. května 1945 přijela na náměstí v Lanškrouně jednotka partyzánské brigády Václavík. Partyzáni za pomoci místních obyvatel začali shromažďovat Němce a zahájili takzvaný partyzánský soud.

Tyto samozvané partyzánské (lidové) soudy odsuzovaly v květnu 1945 „legálně“ desítky a nelegálně stovky německých obyvatel k trestu smrti. Mimo to vynášely stovky dalších trestů – od peněžitých pokut, propadnutí majetku až po tresty tělesné.

191104 masakr2Předsedou takzvaného partyzánského soudu se stal Josef Hrabáček. Vedle něj zasedl velitel partyzánů Josef Hýbl, který přijal partyzánské jméno Brodecký. Oba muži měli odbojovou protektorátní minulost a bojovali proti nacistům. Po roce 1948 Josef Hýbl spáchal za podivných okolností sebevraždu a Josef Hrabáček byl dlouhá léta vězněn komunistickým režimem.

Josef Hrabáček, který se po válce na rok stal prvním předsedou ONV v Lanškrouně, sice zmiňovanému „soudu“ předsedal, ale podle svých slov z něj přišel domů zdrcen a s opovržením se vyjádřil o Hýblovi-Brodeckém, jemuž v té době vojensky podléhal: „Hýbl za mnou přišel do kanceláře a řekl mi, že je všechno připraveno a že bude zasedat lidový soud, jemuž mám předsedat, a žádal mě o povolení k tomu, aby všichni tito byli na místě zastřeleni. Já jsem se tomu vzpíral, jak zastřelení, tak předsednictví, poněvadž jsem byl přesvědčen, že tam jsou i nevinní“, vypověděl později předseda „soudu“ Josef Hrabáček.

Němci byli odsuzováni k trestu smrti zastřelením nebo oběšením. Někteří byli odsuzováni k tělesným trestům, především k mlácení holí. „Následovaly nejodpornější scény, jaké si kdy člověk vymyslel. (…) Češi se procházeli řadami sem a tam, s vervou kopali muže do pohlavních orgánů a do holení, mlátili je všemožnými předměty, plivali na ně a zejména kolem sebe divoce stříleli. Brzy bylo mnoho raněných, kteří už nemohli vstát a těžce trpěli,“ napsal ve vzpomínkách Julius Friedel, německý pamětník masakru.191104 masakr3

Řada Němců musela pochodovat po náměstí s portrétem Adolfa Hitlera a provolávat: „Ať žije prezident Edvard Beneš!“. „Každý označený Němec musel absolvovat poslední kroky k soudcovskému stolu po kolenou. Vždy první muž zprava v každé řadě nesl ve zdvižených rukou Hitlerův obraz, který partyzáni poplivali vykašlanými hleny. Němec, který stál vedle, musel každý plivanec slízat a spolknout,“ vypověděl lanškrounský notář Dr. Leopold Pfitzner.

Tím řádění partyzánů zdaleka nekončilo. Některé oběti byly vhazovány do požární nádrže na náměstí a topeny bidly a tyčemi. Nakonec do nich bylo i stříleno. „Nakonec se do vody střílelo, že se rudě zbarvila. Když se lidé plazili ven, šlapali jim po prstech, mnohé však vylovili mrtvé,“ vzpomínal německý pamětník Julius Friedel. Podle něj násilnosti ukončila až panika po požáru domu Augusty Heiderové, která svůj dům, stojící nedaleko „soudu“, sama zapálila, a poté se oběsila. Podle dalších dobových svědectví se jim v nich snažili zabránit i důstojníci Rudé armády.

191104 masakr419. května pozdě odpoledne byly všechny oběti z náměstí převezeny na lanškrounský hřbitov. Většina těl byla tak zohavena, že nebyla možná identifikace, a nakonec byla všechna pohřbena do masového hrobu. Celou událost připomíná památník. Přesná poloha masového hrobu je však stále nejasná.

Počet obětí se odhaduje na 17 až 27. Kromě toho asi 30 místních Němců spáchalo pod vlivem těchto událostí sebevraždu.

Zdroj: Jiří Padevět, Krvavá léta, Televize Seznam

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrovat a přihlásit se můžete v pravé části stránek.