Good afternoon, it is Friday 6.12.2019. It is the nameday of Mikuláš, tommorow is the nameday of Ambrož.

191004 prednaskaAni po vydání knihy příběh kulturního domu, propojený s osobností zlatníka Rudolfa Emila Langera, neskončil. Nové informace se stále objevují, mimo jiné i od pamětníků, kteří si knihu přečetli. Zpřesňující data poskytl i pravnuk zlatníka R. E. Langera žijící ve Vídni, který se s knihou seznámil, a přislíbil další doplnění rodokmenu. V pátrání pokračovala rovněž autorka knihy a podařilo se jí nahlédnout do svazku o 360 stranách, v němž je řešena pozůstalost po továrníku Langerovi.

Všechny listiny jsou v němčině a maďarštině, většina je psána ručně, takže jsou špatně čitelné. O tom všem se hovořilo na přednášce v městské knihovně 2. října.

Zmiňme podrobněji alespoň jedno z otevřených témat, kdy nalezené listiny doplnily okolnosti úmrtí lanškrounského zlatníka. Rudolf Emil Langer zemřel v 68 letech v Presburgu (nynější Bratislavě) v roce 1915 na jedné ze svých cest. Prošetření úmrtí příslušelo maďarským četníkům. Jejich zájem vzbudilo, že majitel továrny měl u sebe velkou finanční částku a také klíče od trezoru značky F. Wertheim & Co. Wien no. 30163*).

Zamčený trezor v Lanškrouně byl komplikací také pro pozůstalé, kteří hledali testament a cenné papíry. Způsobil rovněž problémy ve zlatnické dílně, protože v trezoru zůstala uzamčená nejen hotovost, ale také materiál pro výrobu šperků - zlato, stříbro, drahokamy.

Nakonec se zjistilo, že R. E. Langer zemřel náhle, aniž by zanechal poslední vůli. Vyřizováním pozůstalosti byl pověřen Karl Patsch, manžel nejstarší dcery Berthy. Během šetření vyšlo najevo, že kromě účtů v bance v Lanškrouně a ve Vídni, měl továrník také tři účty u Městské banky Pražské. Překvapivé je, že první byl na jméno "Rudolf Emil Langer a Josefine Seidl", druhý na jména "Josefine Seidl a Rudolf Emil Langer" a třetí na jméno "Rudolf Emil Langer". V dokumentech se uvádí, že Josefine Seidl byla zlatníkova příbuzná, pravděpodobně sestra.

Z pozůstalostního řízení ukončeného až šest let po smrti Rudolfa Emila Langera vyplynulo, že movitost po R. E. Langerovi činila 156 650,60 rakousko-uherských korun. Jeho šest žijících dětí dědilo v rovných částkách movitý i nemovitý majetek. Vdova dostala doživotně užívání práva vdovského, které pozůstávalo ze 60 000 rakousko-uherských korun.

Text: Marie Hrynečková
Foto: autorka, Stanislav Vimr
a soukromé archivy pamětníků

 


*) Jde o jiný typ trezoru, než byl nalezen v kulturním domě. V kulturním domě po vystěhování zůstal trezor Becher-Hildesheim Wien z roku 1890. Po zrenovování byl umístěn do salonku Rudolf.

 

Foto:
1 - Plakát zvoucí na přednášku, která se konala v Městské knihovně Lanškroun.
2 - Posluchače přivítala ředitelka knihovny Radka Halberštátová.
3 a 4 - Hovořilo se o tématech, která se nedostala do knihy.
5 - Mnozí Lanškrouňáci v knize našli své fotografie.
6 - Složka dokumentů z pozůstalosti Rudolfa Emila Langera čítá přes 360 stran.
7 - Rodokmen rodiny zlatníka obsahuje data, která se doposud podařilo zjistit.
8 a 9 - Fotografie majitele továrny R. E. Langera poskyt v letošním roce jeho pravnuk a potomek nejmladšího z dětí Georg Alexander Langer, který žije ve Vídni. Jeho dědeček Georg se do Vídně přestěhoval v roce 1912.
10 - Vyřizováním záležitostí souvisejících s úmrtím R. E. Langera rodina pověřila manžela nejstarší dcery Berthy Karla Patsche, který v Lanškrouně vlastnil koželužnu.
11 až 13 - V dokumentech jsou popsány i všechny předměty, které byly ve vile v době úmrtí majitele.
14 a 15 - Složka obsahuje také seznamy zákazníků a soupisy drahých kovů a kamenů.
16 - Doklad o výmazu továrny z firemního rejstříku, rok 1926.
17 až 28 - Do knihy se nevešly všechny fotografie z jeslí a školky, jež autorce poskytli pamětníci. Proto je zveřejnila alespoň na přednášce.
29 - Posluchači si mohli zblízka prohlédnout letošní nález na jedné ze zahrádek, "kamínek" z dob, kdy se v dílně vyráběla bižuterie.
30 až 33 - Letos na jaře byla z věžičky sejmuta "cibule". Uvnitř nebyly žádné dokumenty, které, jak se očekávalo, zde mohly být uloženy v roce 1948 po požáru. Trochu zklamání.
34 - Opravená Langerova vila skrývá v cibuli na věžičce vzkaz budoucím generacím. Jedná se o text o rozsahu jedné strany, který obsahuje stručnou historii domu. Např. o období, které většina z nás pamatuje, se v textu píše: "V 70. a 80. letech 20. století zažíval Společenský dům léta slávy, byl centrem kulturního dění, zájmové činnosti, společenského života a symbolem noblesy. Avšak nic netrvá věčně a stejně tak, jak stárla generace lidí, kteří kulturní dům navštěvovali a využívali, stárnul i „kulturák“ sám a elegance se pomalu začala vytrácet. Na začátku 90. let byl prodán do soukromého vlastnictví a v roce 2004 ho koupilo město. Nadcházejících deset let by se dalo považovat za poslední éru „starého“ kulturního domu." Ve vzkazu je též zmíněna demolice části kulturního domu v roce 2016, rekonstrukce vily, vznik nové přístavby a nový název domu. K dopisu jsou přiloženy Městské noviny a platné mince.


Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrovat a přihlásit se můžete v pravé části stránek.