Good night, it is Tuesday 12.11.2019. It is the nameday of Benedikt, tommorow is the nameday of Tibor.

TrávníčekHerci Divadla Pavla Trávníčka uvedli ve středu 13. února na zámku v Lanškrouně swingový muzikál legendárního amerického kapelníka Glenna Millera ZASNĚŽENÁ ROMANCE a sklidili za to od diváku dlouhý potlesk. Tento romantický příběh ze čtyřicátých let 20. století, doplněný efekty černého divadla, byl plný krásných tanečních a pěveckých výstupů. Přítomnosti Pavla Trávníčka v našem městě jsme využili ke krátkému rozhovoru. Pavle, k tvému jménu se pojí mnoho přívlastků - herec, moderátor, dabér, umělecký šéf, režisér ... kromě toho také zpíváš. Která z těchto činností je ti vnitřně nejbližší?
Úplně nejbližší mně pořád zůstává divadlo. Přestože mi je všude dobře, na jevišti je mi nejlíp. Tam nemám žádné starosti, tam se jenom hraje a to mě baví ze všeho úplně nejvíc. Ostatní činnosti - moderátor, dabér - samozřejmě souvisí s herectvím, to ano. Vedle toho mi ale také hodně času zabírají takové ty provozní věci, jako starat se o divadlo, starat se o herce a podobně.

Kde teď momentálně působíš?
V roce 1998 jsem založil agenturu a divadlo Skelet. To trvalo 6 let, pak jsme se přesunuli do divadla Ilusion, kde už také nejsme a momentálně hrajeme a hostujeme v Žižkovském divadle Járy Cimrmana.

Vím, že jsi daboval mnoho proslulých herců - Alana Delona, Johna Travoltu, Mela Gibsona, Alana Aldu. Setkal ses s některým z nich osobně?
Setkal jsem se s Alanem Delonem při premiéře, která byla před 4 lety v Praze v kině Světozor. Alan Delon přikráčel po červeném koberci... byl šaramantní, připil si šampaňským, rozhlédl se, řekl, že se mu to tady líbí a zase zmizel do noční Prahy. Je ovšem pravda, že jsme si potřásli rukou, oni mu řekli "to je herec, který vás tady v Česku ve filmu dabuje", on na to řekl hmm, to je zajímavé... strávili jsme spolu asi půl hodinky.

Je nějaká divadelní či filmová role, které si opravdu považuješ?
Je jedna role, vlastně dvojrole, která mě nesmírně baví, protože já si ty role, které hraju také režijně upravuju. A tuhle hru hrajeme už 15 let. Je to detektivní komedie slavného francouzského autora Roberta Thomase, která se jmenuje Vražedné dědictví aneb Bastardi. Tuto hru i režíruju a považuju ji za moje dílo, moje dítě. Myslím, že nám v repertoáru ještě dlouho vydrží.

Prozradíš i něco ze svého soukromí? Jsi ženatý?
Teď nejsem ženatý, mám dva syny ... a teď žiju se svojí mladičkou partnerkou Monikou. Také jsem zjistil, že života ve městě jsem si za ty roky užil dost, takže jsem se odstěhoval do krásného domu se zahradou blízko Prahy.

Vracíváš se i teď, po letech, sem do tohoto kraje a do Moravské Třebové, kde jsi vyrůstal a odkud se spolu známe?
Vzpomínám, jak jsme v Moravské Třebové bydleli na náměstí přímo vedle divadla, tam jsem vyrůstal, tam bylo moje dětství. Ty to tam znáš stejně dobře jako to tam znám já. Na to se nedá nikdy zapomenout. Vracíval jsem se tam dlouho, až do minulého roku. Ale v roce 2007 jsem pochoval maminku a zjistil, že mi tam už nikdo nezůstal. Takže se tam budu pravděpodobně vracet už jen na naše školní srazy.

Děkuji ti, Pavle, že sis po představení, v tak pozdní noční hodinu, našel čas na odpovědi a přeji tobě i všem tvým kolegům šťastnou cestu domů.

Marie Hrynečková

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrovat a přihlásit se můžete v pravé části stránek.