Good evening, it is Saturday 21.9.2019. It is the nameday of Matouš, tommorow is the nameday of Darina.

TeslaTesla Lanškroun už dnes jako podnik neexistuje. V našem městě, nebo spíše v jeho obyvatelích, však zanechala výrazný otisk. V sobotu odpoledne se na lanškrounském zámku uskutečnilo historicky první setkání lidí, kteří během své pracovní kariéry pracovali v jednom z velkých útvarů Tesly, výpočetním středisku.

Iniciátor setkání ing. Jan Jón hned na úvod řekl: "Jsem moc rád, že se nápad setkal s tak velkou odezvou. Je to zcela netradiční setkání. Obvykle se setkávají spolužáci ze školy, ale že by se sešla takto nesourodá parta co se týče věku, pohlaví, vzdělání .... to se asi stává málokdy. Ale my všichni moc dobře víme, že jsme někdy prošli tesláckou výpočetkou."
Útvar v různých podobách a pod různými názvy existoval od roku 1954 a postupně jím prošlo přes sto padesát lidí. Na setkání jich přijelo skoro osmdesát a nechyběli ani ti, kteří s výpočetním střediskem spojili skoro celou svoji pracovní kariéru. Dlouholetý vedoucí výpočetního střediska pan Miroslav Hejl, vedoucí projekce a programování pan Stanislav Mikulecký a později ing. Jan Jón, vedoucí skupiny opakovaných výpočtů pan Jiří Smolák, vedoucí techniků ing. Jan Zástěra a později ing. Luboš Matějka a dlouholetá pracovnice paní Věra Fialová. Na setkání se chystala také paní Hana Süsserová, vedoucí oddělení pořizování dat. Cestou na zámek však špatně našlápla, a tak byla nakonec s tříhodinovým zpožděním a s nohou v nechodící sádře - ovšem ve výborné náladě - do sálu přinesena na křesle. Přivítal ji obrovský potlesk a uznání, že to nevzdala.
Čas běžel rychleji než by si kdo přál. Vzpomínalo se ... srovnávalo s dneškem. A někdejší odborníci výpočetní techniky se shodli, že před třiceti, čtyřiceti lety by je ani ve snu nenapadlo, že v roce 2008 bude osobní počítač na každém pracovním stole. A už vůbec ne, že by bylo možné pořídit jej za průměrný měsíční plat!

 


Marie Hrynečková


Se Standou Mikuleckým jsme se pokusili důležité momenty v životě "výpočetky" zaznamenat. Významným pomocníkem nám byly nejen Standovy poznámky, ale také vzpomínky pamětníků zaznamenané ing. Jiřím Kohoutem v knize TESLA Lanškroun 1946 až 1989 - vyprávění Miroslava Hejla, Hany Süsserové, ing. Jana Jóna a ing. Luboše Matějky.

- První kroky k mechanizovanému zpracování dat byly v Tesle Lanškroun učiněny v roce 1954 zřízením strojně početní stanice s děrnoštítkovými stroji ARITMA. Zde se počty zpracovávaných štítků postupně zvyšovaly až na 200 - 220 tisíc děrných štítků měsíčně. Jako vedoucí se postupně vystřídali František Stejskal, Miloslav Harcuba, Miroslav Hubálek, Josef Majer, Hubert Pávek, Oldřich Řehák a od roku 1974 Hana Süsserová.

- O devět let později se již některé programy hlavně z oblasti technických výpočtů (šlo o statistické a spolehlivostní výpočty) zpracovávali externě i na počítačích LGP 30, německém Zuse 23 v Ostravě, na polském počítači ODRA 1013 v Hradci Králové, na ruském MINSK 22 v Praze a na švédském počítači D 21 v Brně. Tímto se zabývali Květoslav Kutal, Karel Komínek a Jaroslava Marešová.

- K hromadnému zpracování dat dostali Tesláci první příležitost v roce 1964 spoluprací na státním úkole s Teslou Rožnov. Za řešení úkolu zodpovídali Miroslav Hejl a Stanislav Mikulecký. Třebaže výsledky neměly přímou použitelnost v Tesle, získali tím cenné zkušenosti v technice využívání počítače a poznatky z organizační přípravy automatizace. Proto mohli začít i s přípravou prvních vlastních programů z oblasti hromadného zpracování dat.

- V roce 1965 došlo k reorganizaci a Tesla Lanškroun spadla pod generální ředitelství Tesla Praha, kde se pracovalo na počítači MINSK 22. Tady byly využívány již vlastní projekty a programy.

- V roce 1968 započala rozsáhlá příprava projektu a programů pro plánovaný počítač TESLA 200. Pod příslibem přidělení bytu přicházeli noví inženýři - Jitka Stuchlíková, Anna Šolcová, Lída Marková, Zdeněk Důbrava, Jiří Maňhal, Oldřich Kolomý, Karel Tuháček, Jan Jón, Marcela Halousková, Josef Straževič, Miroslav Polášek, Otmar Král, Jan Zástěra, Marie Weinlichová, Marie Hurychová, Ivan Zinecker a pánové Bříza, Minařík a Novotný. Bohužel, jen málokterý z nich byt skutečně dostal, a tak někteří po čase z Lanškrouna odešli.

- Nároky na přípravu programů a na dojíždění k počítačům rostly. Do útvaru OTŘ postupně přicházeli Jitka Vyhnálková, Jana Šmídová, Marie Moravcová, František Linhart, Jaroslava Vernerová, Jiří Šmíd a další. V roce 1966 vznikla také skupina opakovaných výpočtů tvořená Marií Kuběnkovou, Boženou Šolcovou, paní Trnovskou, Jitkou Jandovou, Jarmilou Kovářovou, Editou Heinzlovou, Stáňou Beranovou, Alenou Chládkovou, Anežkou Vaňkovou, Zdenkou Hejlovou, Růženou Hanusovou, Jindrou Čápovou, Zdeňkou Fišerovou, Dášou Weiserovou, Rio Christodulosem a dalšími. Skupinu řídil Jiří Smolák.

- 14. listopadu 1973 byl do Tesly Lanškroun dodán sálový počítač TESLA 200. Umístěn byl do přízemí výškové administrativní budovy. Byla vybudována rozsáhlá klimatizace. Kromě centrální jednotky bylo součástí počítače 8 magnetopáskových jednotek velkých jako šatní skříně, tiskárna, snímač děrných štítků a děrné pásky a další zařízení na celkové ploše 100 m2. V té době ve výpočetním středisku pracovalo kolem 60 až 70 lidí. Tesla Lanškroun byla v okrese Ústí nad Orlicí prvním podnikem, který využíval vlastní počítač.

- V roce 1979 byl vypracován technický projekt Automatizovaného systému řízení podniku (ASŘP). Ten předpokládal nákup nového počítače EC 1035 v roce 1980. Dodávky tohoto počítače do republiky se neuskutečnily a proto došlo ke změně záměru a na přelomu let 1982-3 byl pořízen sálový počítač EC 1033. Počítač měl vnitřní paměť 1 megabajt, ta však zabrala 4 velké skříně. Za ředitele ing. Karla Vyorala se podařilo z Japonska sehnat paměťi a Luboš Matějka z toho sestavil paměť 4 MB na desce asi 30 x 30 cm. Ta nahradila všechny 4 skříně. Byl to ohromující pokrok!

- Později byly k počítači připojeny vzdálené terminály, které byly využívány k ladění programů. Pro opakované výpočty se však využívat nedaly.

- V počátcích výpočetní techniky byla data zadávána pomocí děrných pásek a štítků. Ve výpočetním středisku byly děrné štítky postupně nahrazovány dalšími médii jako je kazeta z mikropočítače SPU 800, osmipalcovými disketami z Consulu 2713 a z TNS.

- Začalo se ukazovat, že sálové počítače nejsou pro podniky perspektivní a jevila se nutnost přejít k technice použitelné přímo na pracovištích. Ještě před využitím PC se započalo s využíváním slušovických mikropočítačů TNS. Na nich se používaly osmipalcové diskety s daty převedenými ze sálového počítače.

- V dalších etapách již bylo v Tesle Lanškroun použito sítě PC.

Za celé období činnosti Tesly Lanškroun prošlo strojně početní stanicí a výpočetním střediskem více než 150 zaměstnanců. Úplně všechny jsme tomto materiálu vzpomenout nemohli a proto, pokud nebyli uvedeni, prosíme je o pochopení.

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrovat a přihlásit se můžete v pravé části stránek.