Velká část hejtmanů za ČSSD šla po krajských volbách do koalice s komunisty. Uvažoval jste o tom také Vy?
Myslím si, že to není přesná informace. Pokud vím, tak koalice jsou různé. Myslím, že ve dvou případech je koalice i s komunisty nebo nějaká podpora komunisty, ale jinak jsou to koalice s KDU-ČSL, nebo s ODS, anebo s nějakými jinými místními sdruženími.

Takže Vy jste o koalici s komunisty neuvažoval?
My jsme jednali se všemi třemi potencionálními partnery. Mohli jsme uzavřít koalici jak s ODS, tak s Koalicí pro Pardubický kraj, tak s komunisty. Nakonec jsme zvolili spolupráci s Koalicí pro Pardubický kraj.

A jste v té koalici spokojen?
Naše koalice zatím nemá žádné vážnější problémy.

Jak se daří Pardubickému kraji hradit zdravotnické poplatky?
Pardubický kraj patří mezi kraje, kde lidé méně využívají možnosti neplatit zdravotnické poplatky. Té možnosti využívá zhruba 40% občanů. Nevím, do jaké míry to souvisí s mou výzvou, že by to měli využívat především občané, kteří to potřebují ze sociálních důvodů. Ale každopádně je jasné, že v Pardubickém kraji je počet využitých případů hrazení poplatků krajem menší než v sousedních krajích.

Představte prosím v krátkosti našim čtenářům Vaši koncepci zdravotnictví pro léta 2009 až 2012.
Hlavní důvod koncepce je ten, že nemocnice v Pardubickém kraji mají velké ekonomické problémy, svým způsobem i problémy se zajišťováním dostatečné odbornosti personálu a také s vybavením. To znamená, že je potřeba přistoupit k systémovému řešení, protože jednorázové řešení tyto problémy nevyřeší. Jádrem koncepce je vytvoření systému krajská a regionální nemocnice, tedy jakýsi vertikální systém. A také mnohem větší spolupráce zařízení s tím, že některé záležitosti, jako je například nákup materiálů a zdravotních léků, by se dělaly centrálně.

V koncepci je také sloučení litomyšlské a svitavské nemocnice. Jak se na to tváří ředitelé těchto nemocnic?
Ředitelé si myslí, že je s tím spojena spousta problémů. U nás určitě spojení svitavské a litomyšlské nemocnice není cílem, ale prostředkem pro to, aby obě nemocnice pracovaly lépe a měly lepší zabezpečení. O tom, jestli a případně v jakém časovém horizontu se tento záměr uskuteční, bude rozhodovat koncepce. Takže to určitě není definitivní řešení. A zejména to je řešení, ke kterému můžeme přistoupit jedině tehdy, pokud nám přinese konkrétní prospěch. To znamená jednak ekonomickou stabilitu nemocnic, ale také stabilitu v oblasti zdravotnické péče.

A proč jste se rozhodli sloučit právě tyto dvě nemocnice?
Nabízí se to proto, že ve všech bývalých okresech je po jedné nemocnici. Ale ve svitavském okrese jsou dvě, které dohromady nedosahují počtu výkonů, jako má například Orlickoústecká nemocnice.

Pardubický kraj patří turisticky mezi nejméně navštěvované kraje České republiky. Jak se pokusíte přilákat víc turistů?
Určitě to nebude záležitost na několik dní, měsíců, možná ani několik let. Důvod, proč je na tom Pardubický kraj tak, jak je, spočívá jednak v nedostatečné infrastruktuře - nemáme například dostatek ubytovacích kapacit. Druhá věc je, že v Pardubickém kraji není cestovní ruch historicky významným odvětvím, jako je například v Královéhradeckém kraji, kam jezdí turisté tradičně do Krkonoš. My tedy budeme muset nejdříve vytvořit pro rozvoj turistického ruchu předpoklady - vytipovali jsme základní oblasti, které jsou turisticky nejatraktivnější, a do nich bychom chtěli nainvestovat prostředky. Dále musíme lidi přesvědčit, že turistika je vhodný způsob jak získat finanční prostředky. Prvním předpokladem, aby byl člověk úspěšný v turistice, je slušné chování k zákazníkovi. Turista se musí cítit v konkrétním regionu jako doma. To znamená, že z personálu, který ho obsluhuje, musí být vidět radost, že turista je vítán, a nikoliv, že je na obtíž.

Pardubický kraj je poměrně dobře vybaven z hlediska sportovního vyžití. Jaký je Váš osobní vztah ke sportu?
Já toho teď moc nenasportuji, protože na to nemám čas. Nebo se možná vymlouvám, že nemám čas. Jinak pěstuji plavání a lyžování. Kraj podporuje tradiční sporty Pardubického kraje, to znamená samozřejmě hokej, basketbal a jezdectví.

Je o Vás známo, že rád čtete. Jaký autor je Váš nejoblíbenější?
Já jsem spíše četl, protože v současné době na to nemám moc čas. Teď, když něco čtu, tak jsou to hlavně úřední materiály, a nikoliv beletrie nebo něco podobného. Ale dříve jsem měl velmi rád zejména historické romány. Nejspíše proto, že jsem původním povoláním historik.

Jezdíte po práci domů do Moravské Třebové, nebo nocujete v Pardubicích?
Většinou přes týden zůstávám v Pardubicích, nebo jsem někde na cestách. Maximálně jednou týdně se dostanu domů.

Vy o víkendech navštěvujete mnoho akcí. Máte čas věnovat se rodině?
Bohužel moc ne. Myslel jsem si, že tím, že se přestěhuji z Prahy do Pardubic, tak budu blíž k domovu a budu doma častěji. Ale zatím je spíše opak pravdou. Takže času v sobotu ani v neděli moc není. Když jednou za čtrnáct dní mám jeden den volno, tak je to hodně.

Jak vzpomínáte na Vaše bývalé zaměstnání učitele, historika, starosty, poslance či ministra?
Mám jednu velkou výhodu. Že všechna zaměstnání, která jsem dělal, dělal jsem rád. Takže na má zaměstnání vzpomínám v dobrém. Každé povolání mi něco dalo. Ostatně pokud neděláte rád své povolání, tak byste toho měl raději nechat.

Jaký máte názor, jakožto bývalý středoškolský učitel, na státní maturity?
Státní maturita určitě není řešení problému středních škol. Nicméně za stávající situace, kdy se většina škol potýká s malým zájmem studentů a bohužel také prudce klesá náročnost studia na středních a vysokých školách, je státní maturita jeden z prostředků jak zachovat úroveň školství.

Je o Vás známo, že nepodporujete výrobu elektřiny pomocí slunce ani větru. Jaký je podle Vás nejlepší zdroj energie?
To je těžká otázka, protože alternativní zdroje jsou samozřejmě důležité. Myslím si, že z těch skutečně alternativních zdrojů je v této chvíli jednoznačně nejrozumnější vodní energie. Co se týká větrných elektráren, tak je problém ten, že musíte vytvořit stejnou záložní kapacitu, jako máte ve větrných elektrárnách. Takže ta energie je velmi drahá. Co se týká sluneční energie, tak situace je ještě mnohem horší, protože je výkupní cena energie 13 Kč za kW. Pro zajímavost, většina domácností kupuje energii kolem 3 Kč za kW. Myslím si tedy, že zejména v našich zeměpisných šířkách  to určitě není na masové využití. Možná v budoucnu, až se účinnost těchto zařízení zlepší. Určitě to má význam pro jednotlivé rodinné domky nebo jednotlivá zařízení, ale budovat sluneční elektrárny považuji za ekonomické šílenství. Co si myslím, že je důležité, tak bioplyny na biomasu. Ty jsou sice také finančně náročné, ale jejich výhodou je, že zpracovávají přebytky zemědělské výroby, které zemědělci nemohou nikde uplatnit. Má to tedy dva smysly. Na jedné straně je zachování stability zemědělství a na druhé straně výroba energií.

Podporujete dostavbu jaderné elektrárny Temelín?
Podporuji. Je to, dá se říci, jediná možnost, jak zachovat energetickou soběstačnost státu za rozumnou cenu. Vím, že je potřeba brát ohled na bezpečnost, nicméně vědecký i technický vývoj je velmi rychlý, takže jaderné elektrárny jsou teď mnohem bezpečnější než kdykoliv před tím.

Co říkáte na současnou politickou situaci v České republice?
Je velmi složitá a nepřehledná. V současné ekonomické situaci to určitě státu neprospívá. Bohužel si také myslím, že to ekonomiku spíše zhoršuje.

Měl by prezident Klaus podepsat Lisabonskou smlouvu?
Já nepatřím mezi euroskeptiky, myslím si, že Lisabonská smlouva je správná. Myslím si také, že obavy z ní nejsou odůvodněné. Prezident by ji tedy měl podepsat.

Jste pro vnitřní integraci Evropské unie?
Nemyslím si,  že by Evropská unie musela být jeden stát proto, aby byly odstraněny tzv. národní státy. Na druhé straně, ekonomika nás dovede ke stále větší integraci. Takže to, že nejsou hranice, že se člověk může volně pohybovat po celém prostoru, a také to, že je to jedna hospodářská oblast, je určitě správné. Naopak jsem pro to, aby různé relikty minulosti, to znamená jakékoliv výhody či výjimky, aby se postupně rušily. Vyvolává to pocit nerovnoprávnosti mezi obyvateli Evropské unie. Pro Evropskou unii je jednoznačně jedinou cestou další integrace, protože jinak nebude konkurenceschopná. Ani ne tolik se Spojenými státy, ale spíše s Asií, která se už teď začíná vyrovnávat tradičním ekonomickým mocnostem. A do budoucna se obávám, že právě Asie bude rozhodujícím hráčem na ekonomickém poli. Také se obávám, že naše schopnost konkurovat této agresivní ekonomice je povážlivě narušena.

Jste pro přijetí eura v České republice?
Myslím si, že už jsme euro měli přijmout.

Obáváte se vlivu Ruska v České republice?
Neobávám. Myslím si, že současné Rusko se nijak výrazně neliší od ostatních zemí, a mám takový pocit, že někteří lidé si svůj mindrák z minulosti, kdy se nijak neprojevovali proti tehdejšímu Sovětskému svazu, léčí na úkor Ruska. Ale Rusko určitě není Sovětský svaz.

Nebojíte se návratu totality po dvaceti letech demokracie?
Nebojím se toho, myslím si, že nic takového nehrozí. Jinou otázkou je právě problém ekonomických rozdílů, protože vždy, když začaly politické otřesy, tak byly důsledkem sociálních otřesů. Obávám se, že rozdíly mezi bohatými a chudými se neustále prohlubují a mohou vyvolat velmi vážné sociální problémy. Nejen ekonomické.

Dotkla se Vás osobně ekonomická krize?
Rodinných příjmů nějak výrazně ne, ale pracovně samozřejmě velmi.

Jak byste řešil romskou problematiku?
Romská problematika nemá jednoduché řešení. Jediná cesta je podporovat vzdělání. Dále se musí zachovávat naprostá rovnoprávnost. To znamená jak v přístupu k výhodám, tak k povinnostem. Nejsem pro jakoukoliv segregaci. Ať už pozitivní, nebo negativní.

Na univerzitě v Olomouci jste studoval kromě občanské nauky a zeměpisu také dějepis. Kdybyste si mohl vybrat dobu, ve které budete žít, jakou byste zvolil?
V historii „kdyby“ neexistuje. Myslím si, že stávající doba je složitá a hektická, ale svým způsobem je zajímavá, protože se tvoří mnoho nového. Takže bych asi neměnil.

Kdybyste mohl úplně svobodně, pouze svým osobním rozhodnutím, změnit na světě dvě konkrétní věci. Co by to bylo?
To je těžké… Asi vztah lidí mezi sebou, protože ten je čím dál horší. A druhá záležitost, asi nerovnoměrnost ekonomického vývoje. Je stále hodně států, které jsou velmi chudé a na druhé straně jsou velmi bohaté země. Bohužel se ty rozdíly stále prohlubují, než aby se zmenšovaly.

Máte spočítáno, kolikrát jste pracovně navštívil region Lanškrounsko?
Nemám, ale bylo to mnohokrát. V tomto regionu jsem velmi často.

Děkuji za rozhovor.
Matěj Brýdl