Guten Tag, es ist Mittwoch 12.8.2020. Heute feiert den Namenstag Klára, morgen Alena.

Už je to pět měsíců, co řízení školy vyměnil za vedení desetitisícového Lanškrouna. Radim Vetchý byl zvolen starostou za Lanš
krounské fórum, které vyhrálo podzimní komunální volby v Lanškrouně. Do listopadu 2014 pracoval jako ředitel Základní školy speciální v Lanškrouně.

Radima Vetchého jsme se v rozhovoru ptali na změny, které hodlá prosadit v chodu města, a na to, jak bude řešit některé z problémů, které město v současnosti trápí.

 

K těm nejpalčivějším určitě patří Společenský dům. Plánů, co s ním, už byla celá řada, od rekonstrukce po stavbu zcela nového kulturního domu. K čemu se přikláníte vy?
Společenský dům je otázka, která hýbala veřejným míněním hlavně před komunálními volbami. Vyřešit Společenský dům měli jako svoji prioritu, tak jako my, i naši koaliční partneři. Stále platí, že budeme prosazovat opravu Společenského domu na stávajícím místě. Jeho areál tvoří vila z roku 1885, společenský sál, hotel a přilehlý park. V úvahu připadá více možností, vila ve všech variantách zůstává zachována a rekonstruována. Jednou z možností je zbourat nevyhovující objekty a postavit nový kulturní dům, další pak stávající objekty rekonstruovat s tím, že bude ponecháno to, co je použitelné. To vše je otázkou další diskuze. Touto problematikou jsme se zabývali na jednání rady v lednu, kde architekt Přemysl Kokeš radním představil, jak kulturní zařízení řešili jinde, abychom měli inspiraci, a prezentoval záměr, který vychází z požadavků stanovených v posledních letech. Společenský dům řešila i předchozí zastupitelstva, vznikaly různé pracovní skupiny a z nich pak vzešly výstupy s konkrétními požadavky. Na jejich základě vznikl poslední záměr z roku 2013, který byl představen v radě. Vzniklo hodně materiálů, kterými se budeme zabývat.

 

Tedy zásadní rozhodnutí, co s objektem, ještě nepadlo.
Rada by se měla usnést, jakou výslednou podobu bude Společenský dům mít a zda bude nevyhovující komplex zbourán a vystavěn znovu, nebo zda půjdeme cestou komplexní rekonstrukce s tím, že něco zůstane zachováno. Je třeba udat směr. Současně bude probíhat diskuze s odbornou veřejností a formování požadavků, aby vše bylo nastaveno uživatelsky správně. Ti, kteří budou Společenský dům užívat, myslím tím spolky a sdružení, by měli mít možnost si říct, co by ve Společenském domě z jejich pohledu mělo být. Pak se bude hledat kompromis, samozřejmě i s ohledem na cenu celé přestavby.

 

Poslední otázka na Společenský dům: co konkrétně se má vyřešit v letošním roce?
Máme určitý harmonogram, ale s ohledem na dění okolo polikliniky jsme v mírném skluzu. Chtěl bych, aby letos byla vytvořena projektová dokumentace, máme na to i částku vyčleněnou v rozpočtu. V nejbližší době se chceme jako rada města spolu s kulturní komisí podívat do kulturních domů, které by nám mohly být inspirací, zmíním Hlinsko, určitě chceme vidět také svitavskou Fabriku.

 

Autobusové ani vlakové nádraží není pro Lanškroun hezkou vizitkou. Co můžete udělat pro to, aby tato dvě místa nabídla kultivovanější prostředí?
V prvé řadě je nutné říct, že jak autobusové, tak vlakové nádraží nejsou v majetku města, takže naše možnosti jsou omezené. V případě autobusového nádraží jsem již jednal s ředitelem ČSAD Ústí nad Orlicí Radkem Kuběnkou o jeho budoucnosti. Pan Kuběnka mi sdělil, že letos v červnu by na hlavní budově měl být instalován nový informační panel s odjezdy a příjezdy autobusů. Pana ředitele jsem také požádal, zda by městu umožnil umístit na budovu informační panel s hodinami a náš wifi bod, aby cestující měli možnost se připojit na městský server, kde získají potřebné informace o městě. Pan Kuběnka byl velice vstřícný a přislíbil další spolupráci. Když se přesunu na vlakové nádraží, zde je situace podobná, pozemky vlastní České dráhy a SŽDC. Město již delší dobu usiluje o komunikaci, která spojuje Dvořákovu ulici s ulicí Nádražní. Přál bych si, aby byla v majetku města, pak by město mohlo uvažovat o nějaké rekonstrukci na vlakovém nádraží, případně o vybudování terminálu. Samozřejmě to není otázka tohoto volebního období. Základem je ale získat pozemek do vlastnictví města, pak už by se dala připravit studie a se studií by bylo město připraveno na případnou dotaci z evropských fondů. Jednání už proběhla kvůli převodu pozemku za vlakovým nádražím, který město potřebuje k fungování Technických služeb a centrálního sběrného dvora. To je snad na dobré cestě. O vlakovém nádraží budeme jednat také s radním Pardubického kraje Jaromírem Duškem. Je to však běh na delší trať.

 

Zaznamenal jste poslední dobou na vlakové nebo autobusové nádraží negativní reakce?
Zaznamenal jsem v zimních měsících požadavek na chybějící hodiny na autobusovém nádraží, to se pravděpodobně podaří. Zaznamenal jsem také požadavek na obnovení autobusové zastávky na vlakovém nádraží, která byla zrušena. Problémem je, že propojka k nádraží má povrch ze žulových kostek, který je hodně nerovný, a autobusy o nerovnosti škrtaly spodky.

 

Problém, který město Lanš
kroun nemůže ovlivnit: špatný stav ulice T. G. Masaryka. Nebo ano?
O této záležitosti jsme jednali koncem roku s hejtmanem Martinem Netolickým, když navštívil naše město. V této věci přislíbil součinnost kraje a následně nezůstalo jen u slibu, hned konal a dnes se připravuje projektová dokumentace na opravu ulice TGM v úseku od křižovatky u kina po křižovatku se Sokolskou ulicí, pro Lanškrounské takzvané „skokanské můstky". Za příslib jsme velmi rádi, protože stav této ulice trápí občany už hodně dlouho. V letošním rozpočtu jsme vyčlenili položku dva miliony korun na opravu chodníků v ulici TGM, které jsou v majetku města.

 

Lanškrounské fórum šlo do komunálních voleb s tím, že chce změnit komunikaci mezi městem a veřejností. Jaké aktivity budete vyvíjet v tomto směru? Měly by se změny dotknout i Listů Lanškrounska?
V současné době se připravuje změna webových stránek města. Vůbec to neznamená, že by byly špatné, nevyhovující je redakční systém. Další změnou, se kterou jsme šli do voleb, bylo vydávání radničních listů. Chtěli bychom, aby obsahovaly zpravodajství z radnice, usnesení rady, zastupitelstva, informace o závažných problémech, které město řeší, bez politického kontextu. Od počátku svého působení sbírám materiály, prohlížím zpravodaje z okolních měst a některé se mi líbí a jsou inspirující. Podle našich představ by jedno cvičné číslo mělo vyjít ve druhé polovině roku.

 

Město v současné době finančně podporuje Listy Lanškrounska, bude to tak i nadále?
Tuto podporu budeme chtít přesunout na financování listů z radnice, které by měly být od ledna 2016 pravidelně distribuovány zdarma do každé domácnosti.

 

Bude vedení města pokračovat v pořádání veřejných besed?
První dvě už byly. Besedovalo se o rozpočtu, novinkou, v uvozovkách, bylo, že beseda proběhla před schválením rozpočtu, dříve se probíraly až schválené investiční akce. Již před volbami jsme deklarovali, že chceme veřejnosti představovat rozpočet ještě před jeho schválením zastupitelstvem. Diskutovalo se hodně, velkým tématem byly třeba šatny, které se neobjevily ve stávajícím rozpočtu, ač byly už v loňském. Diskutovalo se také o schodkovém rozpočtu, k tomu dodám jen to, že zapojujeme vlastní prostředky z let minulých. Další veřejná beseda se týkala ozelenění hřbitova, kdy jsme občanům představili, jakým způsobem a v jakých etapách bude obnova zeleně probíhat. Kácení určitě vyvolá diskuze, není však pochyb o tom, že je potřeba některé stromy skácet. Hřbitov je specifické, pietní místo, bohužel v pravé části, kde jsou vzrostlé břízy, jsou zásahy nutné, stromy jsou už nebezpečné. Stromolezci budou kácet mezi hroby, bude náročné zajistit, aby nedošlo k poškození hrobů. Zásahy budeme provádět s největší opatrností, a proto i prostředky vyčleněné na první etapu revitalizace zeleně na hřbitově jsou tak výrazné.

 

Lanškrounským, kterým nevyhovuje přírodní koupaliště, chybí možnost kvalitního koupání. Co vidíte jako reálný projekt – aquapark, nebo krytý bazén a v jakém časovém horizontu?
Do voleb jsme vstupovali s tím, že považujeme vybudování venkovního nebo krytého bazénu za nereálné v tomto volebním období. Chceme však připravit podklady pro budoucí zastupitelstvo, aby mělo k dispozici studii a vybrané místo, kde by venkovní nebo krytý bazén mohl případně stát a město tak bylo připraveno pro získání případných dotací. Rozhodnutí, zda krytý bazén, nebo venkovní koupaliště v Lanškrouně nepadlo. Venkovní koupaliště má ovšem omezenou provozní dobu a s ohledem na počasí by se spíše nabízel krytý bazén, který se dá využívat celoročně. Ale jak říkám, rozhodnutí nepadlo.

 

Budete dál rozvíjet rekreační oblast Lanškrounských rybníků? Chystají se nebo budou chystat nějaké projekty?
To je lokalita, která si zaslouží pozornost. V poslední době zde proběhlo několik menších akcí. Rada města si na svém výjezdním zasedání prošla okolí celého Dlouhého rybníka a zjišťovala stav svých pozemků. Došli jsme k závěru, že při řešení této lokality je potřeba začít od začátku. Pokud chceme k rybníkům nalákat rekreanty, měli by mít kde zaparkovat, a zde je parkovacích míst opravdu málo, několik jich je před minigolfem, před restaurací a parkovalo se také podél komunikací, což není bezpečné. Proto je v letošním rozpočtu města vyčleněna částka na vybudování parkoviště, dále zde bude upraven vstup do celého areálu. Má dojít k odstranění zastaralých plotů, které už neplní svoji funkci, jsou děravé a dojde k jejich nahrazení vhodným způsobem, který by do této lokality zapadl. Mé přání je, aby šlo o ploty v přírodním stylu. Chceme upravit také domeček, který dříve sloužil jako pokladna, aby byl vstup komplexně vyřešen.

 

Je voda na koupání v Dlouhém rybníce kvalitní?
Z mého pohledu ano, ale je nutné si uvědomit, že je to rybník, který slouží primárně pro chov ryb. S Rybářstvím Litomyšl je spolupráce dobrá, nicméně si nemyslím, že by se výrazným způsobem dalo nějakým zásahem kvalitu vody pro koupání v rybníce zlepšit. Je to přírodní koupaliště a co se týče množství sinic, během sezony je na tom dobře. Když už nějakou vodní plochu s upravenou vodou, dovedu si v této lokalitě představit brouzdaliště pro děti, kdysi dávno zde bylo. Voda v rybníce není čirá, děti nevidí na dno, a to může být nebezpečné. Brouzdaliště by pro nejmladší děti bylo bezpečnější. S takovou investicí ale letošní rozpočet nepočítá.

 

Když zacílíme na oblast kultury a společenských aktivit, zachová nové vedení města stávající akce, některé seškrtá, případně obmění, ať už ty tradiční jako Lanškrounská kopa, nebo nové výtvarné sympozium Hlína fest?
Co se týká tradičních akcí, třeba Lanškrounské kopy, ta má samozřejmě velkou podporu i nadále. K tomu není co dodat. Už se sešla i pracovní skupina pro přípravu Kopy. Uskuteční se i druhý ročník Hlína festu, v pracovní skupině jsme již naplánovali harmonogram a termíny. Letošní téma ještě neprozradím, protože se nejedná o finální verzi. Připravujeme se jak na verzi, že festival bude financovat samo město, tak i na verzi financování za pomoci dotace, pokud by dopadla v rámci spolupráce partnerských měst. Scénář by byl obdobný jako v loňském roce. Opět by se měli prezentovat i sochaři, soch však nebude více než dvě. A novinky? Rozvíjíme myšlenku uspořádat rozšířené adventní trhy, které by se mohly přesunout z nádvoří zámku na náměstí Jana Marka Marků a trvat delší dobu než jen o adventních nedělích, jak tomu bylo nyní.

 

Autor: Dana Pokorná, Orlický deník

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrovat a přihlásit se můžete v pravé části stránek.