Dobrý večer, je pátek 22.9.2017. Dnes má svátek Darina, zítra Berta.

01Statisíce lidí prchají v posledních měsících z války zmítané Sýrie do Evropy. Novinářka z nedaleké Poličky, Markéta Kutilová, se v létě rozhodla pro opačnou cestu. Společně s šéfredaktorkou časopisu Lidé a Země Lenkou Klicperovou strávila léto v syrské oblasti okolo města Kobani, které bylo ještě nedávno pod kontrolou Islámského státu. Na začátku léta se ho podařilo Kurdům, za pomoci spojenecké letecké podpory, dobýt zpět. O postřehy ze své cesty a ze života Kurdů se Markéta Kutilová podělila i v rozhovoru pro Lanškrounsko.cz.


Markéta Kutilová je novinářka a humanitární pracovnice. Pracovala v Lidových novinách a jako pracovnice Člověka v tísni v Demokratické republice Kongo, na Srí Lance, na Haiti, nebo v Íránu. Nyní působí v neziskových organizacích Femisphera a Pontopolis.

 

Hlavní pojmy použité v rozhovoru:
Bašár Assad – prezident Sýrie, ve válce proti rebelům údajně používal zakázané chemické zbraně
Islámský stát (IS) – radikální islámská teroristická organizace, která na dobytých územích v Iráku a Sýrii vyhlásila samostatný stát
Kobani – město na severu Sýrie obývané zejména Kurdy. Od začátku občanské války – zejména po obsazení Islámským státem – z města uprchlo přibližně 150 tisíc lidí (včetně malého chlapce, který se utopil ve Středozemním moři a jehož fotografie se stala symbolem uprchlické krize).
Kurdové – národ žijící zejména na území Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie
Rojava – oblast v severní Sýrii s dominantně kurdským obyvatelstvem
Sýrie – země hraničící s Tureckem, Irákem, Jordánskem, Libanonem a Izraelem. Původně zde žilo více než 22 milionů obyvatel, od začátku občanské války v roce 2011 odešla ze svých domovů až polovina obyvatel – z toho třetina do zahraničí. V současnosti je území rozděleno na čtyři oblasti – západní část země kontroluje režim Bašára Assada, jihozápad a severozápad rebelové, sever země Kurdové a východ Islámský stát.
YPG – kurdské milice
YPJ – ženská část kurdských milic

 

Kurdové, na jejichž území jste byla, mají v tuto chvíli tři nepřátele – Islámský stát, Turecko a vládní jednotky Bašára Assada. Kdo z nich je pro Kurdy největší hrozbou?
Největším nepřítelem je bezpochyby IS. Tomu se podařilo zabrat skoro polovinu kurdských území, Kurdové se ale nedali a založili kurdské milice YPG a YPJ (ženská část) a začali se IS bránit. Tyto milice podpořily jak různé kurdské strany, tak i PKK (Strana kurdských pracujících – pozn. redakce). Tato strana je nepřítelem Turecka - Turci nyní bombardují pozice PKK v Iráku - takže Kurdové v Sýrii mají s Turky velmi napjaté vztahy.
Kurdům se podařilo všechna svoje území na IS dobýt zpět a nyní jsou v obranné fázi. V jejich milicích je překvapivě i mnoho Arabů. Na kurdských územích v Rojavě (syrské území s většinově kurdským obyvatelstvem – pozn. redakce) je totiž 40% obyvatel arabských.02
Assad je pro ně také nepřítel (Assad Kurdy vždy utlačoval - zakázal i kurdštinu ve školách apod.). Dnes je mezi nimi jakési status quo. Assad kontroluje části dvou měst v Rojavě – má asi čtvrtinu Kámišlí a část Hassaky. V Kámišlí má pod kontrolou i letiště. Kurdové ho nechávají být a on je. Kurdové se bojí, aby je nevybombardoval, a navíc platy státních zaměstnanců na kurdských územích jsou placeny z Damašku (hlavní město Sýrie – pozn. redakce).

Podívala jste se i do města Kobani, které obsadil Islámský stát a po necelém roce ho Kurdové získali zpět pod svou kontrolu. Jak se město za tu dobu změnilo?
80% města je totálně zničeno. Kurdům se dlouho nedařilo IS porazit. Bojovníků IS bylo asi desetkrát víc. Kurdům přišli na pomoc Peshmergové z Iráckého Kurdistánu, ale ani to nestačilo, tak začali pozice IS bombardovat spojenci. Všichni civilisté utekli před IS do Turecka a nyní se vracejí domů. Už se vrátilo 30 000 lidí ze 150 000. Žijí v ruinách, nefunguje zde voda ani elektřina. Ale je zde cítit obrovská radost z vítězství. A láska těch lidí ke svému městu. Jsou odhodlaní jej postavit znovu vlastníma rukama. Cítili jsme se zde úžasně. Lidé byli milí, nikdo nás o nic nežádal, je v nich velká síla. I proto nyní připravujeme sbírku SOS Kobani. Za ni chceme postavit školu nebo nakoupit pro nějakou školu vybavení. Podle výše darů.

Můžete na nějakém konkrétním případě popsat, jak se boje podepisují na osudech běžných syrských rodin?
Všichni bez rozdílu cítí dopady války – dodávky elektřiny i vody jsou všude omezené. Ceny jídla a dalšího zboží jsou desetinásobně vyšší než před válkou, ale platy stejné. Zboží se totiž musí vozit letecky – po zemi to nejde z Damašku, neb v cestě je IS a navíc Turecko uvalilo na Rojavu obchodní embargo. Mnoho rodin přišlo o své blízké – ať v boji, nebo členové jejich rodin byli zavražděni.
Mluvili jsme s mužem, kterému IS postřílel 12 členů rodiny. Se ženou, jejímuž muži IS uříznul hlavu a ona je sama se 4 dětmi v uprchlickém táboře. A hlavně, a to je všudypřítomné – vládne zde strach. Každý má doma zbraň. Lidé sice věří YPG, ale bojí se sebevražedných útoků IS. Rojava je prošpikována checkpointy, ale přesto se třeba v červnu podařilo 50 teroristům IS projet až do Kobani, protože byli převlečení za YPG. Postříleli 328 civilistů včetně dětí.

Jak vnímají Kurdové, nebo obecně Syřané Evropu? Mají nějaké zprávy od uprchlíků?
V Evropě, zejména v Německu je velmi silná kurdská komunita – milion lidí. Kontakty mají velmi intenzivní – přes mobily i internet. Jen výjimečně potkáte rodinu, která nemá nikoho v Evropě. A ti jim říkají, jak se mají dobře. Děti chodí do škol, je tu mír a další tak odcházejí za nimi.
Cesta pro 1 dospělého stojí cca 3 000 euro. Cesta pro dvě děti stojí stejně, jako pro jednoho dospělého. Nyní, kdy Německo vyhlásilo, že přijímá Syřany, odchází ještě víc lidí. Všichni ilegálně, přes mafie. Doma prodají veškerý majetek a jedou do Turecka, odtud do Řecka či Balkánskou cestou.

03Své domovy v Sýrii opustila už polovina obyvatel. Okolo 4 milionů Syřanů odešlo do zahraničí. Nejvíce z nich zamířilo do Turecka a Libanonu, někteří do Evropy. Myslíte si, že se někteří z nich do své vlasti vrátí?
Určitě, jen do Kobani se týdně vrací dva tisíce lidí. To je hlavní cíl Syřanů – žít doma, kde to mají rádi, ne jít do Evropy. Mnozí ale už ztratili naději, že to bude lepší, tak jdou za novým životem jinam. Třeba většina lidí z Kobani se chce ale určitě vrátit domů. Ti, kteří žijí v táborech v okolních zemích, jako Turecko či irácký Kurdistán, Libanon, Jordánsko čekají, až se budou moci vrátit. Těžko ale čekat, že se budou chtít vrátit ti, kteří už odešli do Evropy. Navíc před odjezdem do Evropy lidé prodají vše, co mají včetně domů, polí apod., aby měli na cestu, takže už se ani nemají kam vrátit.

Čím by západní státy nejvíce pomohly Sýrii? Pozemní operací proti Islámskému státu, přijímáním uprchlíků, nebo naopak jejich vracením?
Porazit IS znamená operace ze vzduchu v kombinaci s pozemní operací, ale hlavně zastavení finančních toků pro IS. Je nutné bojovat nejen vojensky, ale i proti té ideologii. Pokud jde o Sýrii, není to místo, kam je možné lidi vracet, protože tam není bezpečno. Vracet by se měli jiní – migranti ze Senegalu, Ghany, Keni, Toga apod. To jsou typičtí ekonomičtí migranti, kteří se vezou na vlně. Jen tím, že se začnou vracet, se dá najevo ostatním, aby se o to ani nepokoušeli. Pokud se nepřijmou razantní opatření, uprchlická vlna bude sílit.

Nebyla by z vašeho pohledu většina konfliktů v regionu vyřešena tím, že by se změnily hranice států tak, aby respektovaly národnostní a náboženské rozdíly?
Irák ani Sýrie už de facto neexistují. Tam se mapy budou muset přepsat každopádně. V Sýrii možná vznikne nějaká federace. Je možné a pravděpodobné, že se bude muset počítat i s oficiální existencí IS, pokud tedy Rusko či spojenci opravdu něco neudělají.
Samostatný Kurdistán je utopie. Kurdové jsou rozdrobení a nejsou schopní se mezi sebou domluvit. Navíc Turecko ani Írán vytvoření Kurdistánu nikdy nedovolí. Národnosti a náboženství jsou zde často propletené. Většina Kurdů jsou muslimové apod. Takže je to velmi komplexní situace.

 

Děkuji za rozhovor,
Matěj Brýdl

 

Většinově kurdská populace na území států:

kurdove


Současné rozdělení Sýrie pod kontrolou Assada, rebelů, Kurdů a ISIS:

syrie

 

 


Foto: Markéta Kutilová

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrovat a přihlásit se můžete v pravé části stránek.

Komentáře   

+5 #1 Tomáš Janouch 2015-09-13 12:02
Jěště bychom si měli doplnit slovníček pojmů o tato hesla:
Válečný uprchlík (též azylant) - požádá o azyl v první zemi či na prvním území, kde je pro něho bezpečno. Tzn. typicky se ani do Evropy, resp. do střední či západní Evropy, nedostane.
Ekonomický migrant - jeho cílem je dostat do některé z bohatších evropských zemí. Typicky se štědrými sociálními dávkami (pro upřesnění - převyšující úroveň české průměrné mzdy).
Nelegální migrant - překračuje hranice států, aniž by poté požádal o azyl. Tedy porušuje jejich zákony.
Zajetí v tzv. politické korektnosti - brání mainstreamovým médiím psát objektivně a politikům jednat rozhodně a v náš prospěch.

Kdo z vás slyšel nebo četl o tzv. olomouckém incidentu, kdy radikální studenti muslimského vyznání (cizinci) z místní fakulty fyzicky napadli jiné lidi pro jejich názory? Která z médií pojmenovávají uprchlíky dle kritérií výše? Proč se státy chovají k nelegálním migrantům lépe než k tuzemskému řidiči, který si doma zapomněl doklady?