Dobré odpoledne, je středa 23.1.2019. Dnes má svátek Zdeněk, zítra Milena.

160309-kulturakPo uzavření Společenského domu na podzim loňského roku jsme při fotografování opuštěných prostor nabyli dojmu, že některá místa a prvky by mohly být původní ještě z doby výstavby vily, tedy z roku 1885. Požádali jsme proto o posouzení autentičnosti některých částí budovy a konkrétních prvků odbornici z Památkového ústavu v Pardubicích Zuzanu Vařekovou, která se vyjádřila mimo jiné také k celkovému vzhledu vily. Tu navrhl tehdejší městský stavitel z Vysokého Mýta Octavian Pohl.

 

 

01
„Vila továrníka Langera představuje stavbu v duchu historizující architektury a eklektismu. Historizující architektura dominovala pří výstavbě a rekonstrukci staveb po celou druhou polovinu devatenáctého století a tvarově vycházela ze starších slohů (gotika, renesance, baroko). Bohužel fasáda stavby byla výrazně upravena v druhé polovina dvacátého století, kdy velká část byla opatřena břízolitem, ale naštěstí zůstaly dochovány některé původní zdobné prvky, jako jsou pilastry se zdobenými hlavicemi, supraporty oken, výzdoba štítu apod.“

 


02
Zuzana Vařeková při porovnání původních plánů s reálnou stavbou konstatovala, že:
„K dispozici máme i schválený stavební plán vily z roku 1885. Zde je na první pohled vidět, že schválený vzhled vily se během výstavby změnil. Na stavebním plánu je fasáda vily pojata jako novorenesančí stavba se dvěma věžičkami a novorenesanční výzdobou fasády. Vila přitom byla postavena pouze s jednou věžičkou a zdobné prvky na fasádě jsou inspirovány novobarokní architekturou. Dále došlo k úpravě okenních otvorů. Bez archivní rešerše ovšem nelze hodnotit, zda za změnou vzhledu stavby stála invence vlastníka, stavitele, nebo prostě máme dochován jen neaktuální stavební plán.“

 

 

03
S napětím jsme očekávali odborný názor na výklenky v chodbě vily, bezprostředně za vstupními dveřmi. V Lanškrouně se totiž traduje, že při císařských manévrech v roce 1894, nechal František Josef I. pro každou budovu, kterou navštívil, vyrobit mramorové desky, které byly vsazeny do zdi jako památka na jeho návštěvu.

 

 

04
V Lanškrouně císař navštívil několik budov a mezi nimi i tehdejší zlatnickou dílnu, nynější Společenský dům. Po pádu Rakouska-Uherska v roce 1918 byly tyto desky údajně všude odstraněny a všechny, kromě těch ze Společenského domu, jsou dnes součástí stálé expozice muzea. Říká se, že v kulturáku byly desky umístěny právě ve výklencích po obou stranách vstupní chodby a že později byly pouze zaházeny štukem, takže tam jsou možná dodnes.

 

 

05
Ve chvíli, kdy ve zdobení pod výklenky objevila magistra Vařeková letopočet 1894, konstatovala:
„S ohledem na dochovaný letopočet 1894 lze předpokládat, že zde desky mohly být umístěné. Zda jsou schované pod štukem, nebo zda byly odstraněny, může zodpovědět pouze restaurátorský průzkum, nebo archivní rešerše. Zajímavou otázkou zůstává, zda výzdoba chodby byla pro tuto slavnostní událost pouze upravena (přidání letopočtu) nebo zda byla provedena nově právě pro slavnostní akt.“
Na dotaz, co mohlo být ve výklencích původně, odpověděla, že tam mohly být obrazy, anebo také nic.

 

 

06
„Vila továrníka Langera je ukázkou kvalitní tehdejší architektury a s ohledem na svou funkci byly některé prostory určeny okázalé reprezentaci, a tedy byly významněji zdobeny. Vstupní síň je právě prostorem, který má na návštěvníka náležitě zapůsobit. Klenby v přízemí jsou většinou původní, jsou jen natřeny méně vhodnými nátěry, ale konstrukčně jsou zachované.“


Dál už jsme procházeli konkrétní místa, u nichž připadalo v úvahu, že jsou stará stejně jako vila. Komentář Zuzany Vařekové uvádíme pod fotografiemi.

 

 

07
„Ve výklencích podél schodiště mohly původně být vázy nebo sochy.“

 

 

08
„Dlažba by mohla být původní z doby výstavby, nebo se spíše může jednat o dlažbu z počátku dvacátého století“.

 

 

09
„Vstupní dveře s nástavcem do velkého technického kabinetu jsou původní, dveře mezi kabinety jsou mladší dodělávané jako kvalitní kopie těchto původních dveří.“

 

 

10
„Nedokážu posoudit, zda dřevěné obložení místnosti je původní. Navazuje na architekturu vstupních dveří, ale může být dodělávané později.“

 

 

11

12
„Strop představuje jistě původní konstrukci. Jeho výzdoba je řešená jako novorenesanční a odpovídá výtvarnému řešení původního stavebního plánu, který je dochován v archivu Stavebního úřadu města Lanškroun. Ve výzdobě převažují florální (rostlinné) motivy doplněné na čtyřech místech erby s iniciálou stavebníka vily, Rudolfa Emila Langera.“

 

 

13
„Vnitřní dveře na balkon představují původní výplň, ale u skla toto nelze předpokládat. Sklo je příliš rovné a skla z konce devatenáctého století vykazovala jisté nedostatky způsobené technologií výroby taženého skla.“

 

 

14
„Zděný štít u věže v druhé polovině dvacátého století prošel opravou, ale je zde dochována řada původních prvků výzdoby. Lze předpokládat, že zde budou i dochované původní vrstvy barevnosti fasády.“

 

15

16

Originálem jsou i hlavní dveře, kterými se vchází do vily. V mřížích, zdobících horní část dveří, jsou zakomponovány iniciály Rudolfa Emila Langera – REL.

 

 

Text: Marie Hrynečková
Odborné komentáře: Mgr. Zuzana Vařeková
Foto: Matěj Brýdl a Marie Hrynečková

 

Seriál o Společenském domě: http://www.lanskrounsko.cz/cz/historie/spolecensky-dum-v-lanskroune