Seriál o Společenském domě, díl 6.: Ze zlatnické dílny vznikl společenský sál

наклейки
Joomla

sd6V dopise z 28. června 1949 sděluje ministerstvo spravedlnosti Místnímu národnímu výboru v Lanškrouně, že souhlasí s přestěhováním okresního soudu z budovy nynějšího SD do nově nabízených prostor v budově čp. 43. Kdy konkrétně k vystěhování okresního soudu došlo, se však nepodařilo z dostupných zdrojů zjistit, protože záznamy v pozemkových knihách se se skutečnosti pravděpodobně dost rozcházejí.  

Ze vzpomínek pamětníků – jak se dočtete dál – je však zřejmé, že Tesla Lanškroun začala s velkou rekonstrukcí bývalé zlatnické dílny už v roce 1950, a rozhodla se z ní vybudovat společenský sál. Následující výpovědi potvrzují, že úřední záznamy za skutečnými událostmi značně zaostávaly. Podle údajů v pozemkové knize bylo totiž vlastnické právo pro Československý stát – správu justiční vloženo až 21. července 1949, ačkoliv k předání vily justici došlo – jak jsme již v předchozích dílech zmiňovali - už v lednu 1947.

Obdobně se liší úřední údaje od uváděných vzpomínek v případě převzetí vily národním podnikem Tesla Lanškroun. Podle písemných zdrojů (např. Vlastivěda) i níže uvedených vzpomínek pamětníků, začala Tesla Lanškroun rekonstruovat sál bývalé zlatnické dílny R. E. Langera pro svůj kulturní klub už v roce 1950. Podle pozemkové knihy však k převodu nemovitosti na Teslu Lanškroun, n. p. došlo až o tři roky později, 9. listopadu 1953.

 

 

 

 

V roce 1950 měl národní podnik Tesla 1100 zaměstnanců a začal svépomocí zaměstnanců závodu budovat kulturní dům. Ve městě žilo 5130 obyvatel. Do Lanškrouna se stěhovala spousta nových lidí, mnozí z nich na tzv. umístěnky. Podnik jim zajišťoval bydlení.

 

V září 1950 nastoupil do n. p. Tesla Lanškroun jako učeň oboru strojní zámečník Karel Ulrich. Pamatuje si, že učňovské středisko sídlilo v budově C areálu Tesly, učňové však v rámci praxe chodili také do kulturního domu, který byl v té době téměř nepoužívaný, protože v prostorách bývalé zlatnické dílny byly ještě v roce 1951 transmise pro pohon tkalcovských stavů textilní školy. Ta sice sídlila v nynější ZŠ na ul. Bedřicha Smetany, ale v kulturáku měla dílny. Učňové z Tesly pozůstatky těchto dílen likvidovali, protože se zde měl začít budovat společenský sál.

 

Tehdy se do Lanškrouna přistěhoval také pan Josef Majer, který na Společenský dům vzpomíná takto:

„Když jsem přišel v padesátém roce do Lanškrouna, tak ten dnešní sál byl úplně zdemolovanej, takže se tam dělala adaptace. A bylo znát, že tam byla nějaká dílna. Jak to vypadalo ve vile, to nevím. Od padesátého roku se tam chodilo na brigády, možná tak do padesátého čtvrtého."


Podobně hovoří i pan Jiří Drápal, který se rovněž, stejně jako většina mužů z Tesly, těchto brigád účastnil:

„V padesátých letech se chodilo na brigády do kulturního domu. Už tenkrát se tomu říkalo kulturák... a to byla velká rekonstrukce. My jako kluci, kolik nám bylo?... pár roků..., tak jsme čistili a vybírali podlahu v sále až do hloubky na pevnou hlínu, asi tak do hloubky třiceti, čtyřiceti centimetrů. Potom se dělala podlaha nová, ale to už dělali fachmani. My jsme nic nebourali, jenom jsme čistili a vyváželi ten spodek. Sice jsme slyšeli o tom, že tam byla zlatnická dílna, ale to už tam nebyly nějaké markantní zbytky, které by dokazovaly, že tam něco takového bylo,“ uzavírá svoji vzpomínku Jiří Drápal.


Jak dále uvádí pan Karel Uhlíř st., sál byl dobudován už v roce 1953 a hrávalo se v něm divadlo. V zadních řadách však nebylo dobře slyšet, a tak se Tesla rozhodla ještě dodatečně snížit strop.

Na náhodném záběru z roku 1954 (foto č. 3) jsou patrné právě práce na snižování stropu. Pan Uhlíř si na vznik tohoto snímku dobře vzpomíná. Toho dne přebírali v prostorách kulturního domu absolventi Večerní průmyslové školy slaboproudé pro pracující (školní rok 1953-1954) vysvědčení a Karel Uhlíř st. s Václavem Moldovanem se zašli podívat, jak to v sále vypadá. Ze snímku je evidentní, že tehdy již bylo hotové jeviště, ovšem chyběla ještě obě přísálí.

 

Marie Hrynečková

 

Zdroje:
Vzpomínky Karla Ulricha, Josefa Majera, Jiřího Drápala a Karla Uhlíře
Pozemková kniha
korespondence

 

Předchozí díly:

http://www.lanskrounsko.cz/cz/zpravodaj/4750-serial-o-spolecenskem-dome-prave-zacina-piste-ho-s-nami

http://www.lanskrounsko.cz/cz/zpravodaj/4754-serial-o-spolecenskem-dome-dil-1-langerova-vila

http://www.lanskrounsko.cz/cz/zpravodaj/4770-serial-o-spolecenskem-dome-dil-2-konec-langerovy-tovarny

http://www.lanskrounsko.cz/cz/zpravodaj/4801-serial-o-spolecenskem-dome-dil-3-za-valky-byla-ve-vile-restaurace

http://www.lanskrounsko.cz/cz/zpravodaj/4844-serial-o-sd-dil4-vila-v-roce-1948-vyhorela

http://www.lanskrounsko.cz/cz/zpravodaj/4882-serial-o-spolecenskem-dome-dil-5-pozar-sledovali-z-oken-protejsi-restaurace

 

 

Foto:
1- dopis Ministerstva spravedlnosti Místnímu národnímu výboru v Lanškrouně
2 – foto Společenského domu z roku 1950 poskytlo městské muzeum
3 – Karel Uhlíř st. a Václav Moldovan, na snímku z roku 1954 jsou zachyceny začínající práce na snížení stropu, chybí levé i pravé přísálí, foto poskytl Karel Uhlíř st.

 

View the embedded image gallery online at:
https://lanskrounsko.cz/cz/historie/spolecensky-dum-v-lanskroune/5629-serial-o-sd-dil-6-ze-zlatnicke-dilny-vznikl-spolecensky-sal?tmpl=component&print=1&layout=default&page=#sigProGalleriafe2c658a7e

разработка вышивки
сколько сейчас время