K napsání článku mě vedla vzpomínka na mého dědečka Josefa Macka, bývalého ředitele Mrazíren Lanškroun státního podniku, ale i připomenutí významného lanškrounského subjektu, který zaměstnával zdejší obyvatele již v předválečném období až po část nových porevolučních časů po roce 1989.

Pro mladší generaci: objekt Mrazíren se nacházel na Husově ulici čp. 78 na pozemku současné nové stavby SOMA GLOBE, kde novou budovu tvoří skelet z původní stavby mrazírenského závodu.

Počátek Mrazíren souvisí s rodinou Riessových. Původní majitel Augustin Riess spolu se svými třemi syny tuto továrnu ve dvacátých letech vybudoval a provozoval až do roku 1938, kdy byla převedena pod říšskou správu, a vlivem i poválečného uspořádání se k rodině Riess již do správy nevrátila. Rodina Riessových byla, stejně jako mnozí němečtí rezidenti, odsunuta po skončení druhé světové války do Německa.

K této rodině se váže původní vlastnictví tří vilek kolem současné firmy SOMA. Ty patřily též původním majitelům Mrazíren, konkrétně synům A. Riesse. Jedná se o zrekonstruovanou vilku pod novou budovou firmy Soma (čp. 567), kterou Ing. Verner opravil a vytvořil kolem ní vkusné okolí. Další dvě vily jsou bývalá porodnice (čp. 681), též nově zrekonstruována panem Ing. Skálou a prostřední vilka (čp. 587) patřící do vlastnictví rodiny Mackových.

Jednou ze zajímavostí, která se váže k vilce patřící k nynější budově SOMA, je, že v roce 1945 sloužila krátký čas jako ústředí štábu sovětské armády, než byla téhož roku předána do národní správy Československa. V roce 1948 proběhlo znárodnění tohoto podniku komunistickou mocí, přičemž Mrazírny byly v Lanškrouně prvním znárodněným objektem.

Původním účelem tehdejších Mrazíren bylo skladování vajec ze širokého okolí i ciziny, například až z dalekého Turecka a Číny. V roce 1954 byl objekt přebudován k samotnému účelu plnohodnotných mrazíren pro skladování a distribuci různých potravinových produktů. Celková kapacita byla koncem třicátých let až 10 000 m³ a Mrazírny měly pověst největšího skladu vajec ve střední Evropě.

Po roce 1948 se Mrazírny Lanškroun staly součástí státního podniku Mrazíren n. p. a započala tak dlouhá éra jejich provozu až do roku 1989, kdy se staly součástí privatizačního procesu a jako mnohé jiné tradiční podniky měly v nových časech jepičí život i vlivem jiných ekonomických a tržních požadavků.

Paradoxně lze však říci, že období 1960-1989 bylo pro tento podnik velmi příznivé, a i jako pamětník, toho času kluk ve školních letech, si vybavuji mnoho kamionů i ze zahraničí, které každé ráno čekaly na vyskladnění svého zboží ke zmražení a skladování v optimálních podmínkách. Jednalo se o ryby, maso a potraviny různého množství a druhů. Mrazírny měly i vlastní vozový park s mnoha nákladními vozy i kamiony s vlastním chlazením Orličan pro rozvoz uskladněných produktů do sítě obchodů, jako byly za socialismu například Jednota a RAJ. Významnou pobočkou byly Mrazírny Dašice u Pardubic, které byly též součástí státního podniku a byly zdejším Mrazírnám kooperantem.

Lanškrounské Mrazírny byly unikátní v tom, že navazovaly na předválečnou éru jejich provozu co se týče vybavení i samotné budovy. Byla zde spletitá strojovna pro systém chlazení, kterou měli na starosti pánové Bartoschek a Neugebauer (což je zjistitelné z pamětí). Významným pracovníkem byl i pan Killar, který byl tuším dispečerem dopravy. Pracovala zde dlouho například rodina Markových, rodina pozdějšího ředitele pana Stehlíka se synem, dcerou a jeho synovcem Stanislavem Stehlíkem, Marie Faltová, rodina Dospěvova a další.

V roce 2012 byla na původním pozemku a na základu obvodové konstrukce Mrazíren dostavěna nová budova firmy SOMA s názvem SOMA GLOBE, která plně ukončila tuto předchozí historii a začala na tomto místě psát historii novou.

Krátce poté, v roce 2014, byla dokončena i rekonstrukce již zmiňované vilky pod budovou SOMA GLOBE se zajímavým názvem SOMA Villa Globe. Díky skvělé práci architekta Přemysla Kokeše se povedlo toto místo původních Mrazíren důstojně oživit a nahradit ho funkčním a smysluplným projektem.

David Latif

Poděkování paní Marii Borkovcové za poskytnutí archivních materiálů.

Foto:
1 - Portrét jednoho z původních majitelů Dr. Hanse Riesse.
2 - Ilustrační foto tehdejších vozů LIAZ Orličan z konce 80. let.
3 - Vozový park Lanškrounských mrazíren 80. léta.
4 - Pohled na Mrazírny v Lanškrouně z oblasti Výslunní 80. léta.
5 - Oficiální novoročenka Mrazíren státního podniku z roku 1978.
6 - Dobový snímek Mrazíren v Dašicích 80. léta.
7 - Jeden z ředitelů Mrazíren v Lanškrouně v obodobí 70. let Josef Macek.
8 - Vilka čp. 681 sloužila jako porodnice ještě v 70. letech 20. století (zdroj: internet).
9 - Mrazírny Lanškroun (zdroj: internet).
10 - Fotogalerii historie Mrazíren doplnil Stanislav Vimr snímkem z jejich demolice, který pořídil 30. srpna 2011.