Příjemnou noc, je neděle 9.12.2018. Dnes má svátek Vratislav / Vratislava, zítra Julie.

181011 lipyKe 100. výročí vzniku Československé republiky zasadili v Lukové 2. října u kostela sv. Markéty mladou lípu. Děti ze zdejší základní školy nejprve informovaly o stávajících lípách v Lukové, např. kde rostou a zmínily též, že obvod letitých kmenů pravidelně měří. Své vystoupení ukončily zpěvem Masarykovy oblíbené Ach synku, synku...


Při sázení stromku pomáhal starostce Miroslavě Fojtů Petr Čada, asistent senátora Petra Šilara, ale také další občané. Ruku k dílu přiložily i děti.

Hudební program obstaral Lanškrounský ženský pěvecký sbor pod vedením Jarmily Uhlířové za doprovodu hudebníků Zdeňka Štěrby, Hostimíra Tomáška (kytara), Oldřicha Řeháka a Elišky Dreslerové (flétna). Zazněly skladby od skupiny Javory, Spirituál kvintetu a Waldemara Matušky. "Vzhledem k chladnému a větrnému počasí jsem byla celkem spokojena s účastí veřejnosti," zhodnotila průběh úterního odpoledne paní starostka.

 


Lípy vysazené v minulosti v Lukové českými občany

Po skončení první světové války v roce 1918 byly vysázeny tisíce lipových stromků, které symbolizovaly samostatnost nově vzniklé Československé republiky.

Ne ve všech částech Československa mohli občané nově vzniklé republiky výsadbou lip vyjádřit svojí radost z nabyté svobody. Především obyvatelé Sudet, kam patřila i obec Luková, neměli zájem na těchto oslavách. Proto se lze domnívat, že v Lukové nebyly lípy v tomto roce vysazovány.

Dalším obdobím hromadného vysazování lipových stromů byl rok 1928 u příležitosti desetiletého výročí vzniku Československé republiky.

Zde už můžeme s velkou pravděpodobností tvrdit, že i v Lukové byly lípy vysazovány, byť zřejmě velice poskrovnu. Podle vyprávění pana Jaroslava Duška z čp. 164 lze však s jistotou konstatovat, že v roce 1928 jeho otec dvě lípy vysadil po stranách „dvorácké„ cesty. Sazenice stromků mu z pěstitelské školky v Olomouci přivezl jeho spolužák.

Je pozoruhodné, že každá lípa dostala své jméno.
Vpravo stojící lípa (z pohledu fotografie), blíže k domu pana Duška, dostala jméno T. G. Masaryk. Lípu vysazenou naproti přes cestu pojmenovali Antonín Švehla.

Tady si musím postesknout, jak málo se o Antonínu Švehlovi píše ve spojitosti se vznikem republiky. V tomto období byl předsedou Agrární strany. Byl především mužem činu. Byl to on, kdo zajistil, aby se potraviny, obilí, maso, ale i stroje, uhlí atd. nevyvezly z republiky. Byl prvním předsedou vlády po dlouhých jedenáct let .

Budoucí ministr financí Rašín zjistil na poslední chvíli, že chybí základní zákon republiky - ústava!. Ještě v noci 17. 10. 1918 ústavu sepsal. Ale to už je jiná historie, vraťme se zpět do Lukové.

 

Proč byly lípy vysázeny až po deseti letech?

V letech 1926-7 totiž proběhlo rozparcelování knížecích dvorů v Lanškrouně, Žichlínku a u nás v Lukové. V Lukové se jednalo o dvanáct kolonistů.

Šest z kolonistů obsadilo podíly ve Dvoře a zbývajících šest si nad silnicí směrem na Žichlínek postavilo nové domy. Na dobové fotografii jsou nově postavené domy u Dvora označeny jako „ KOLONIE“.


Kronika obce Luková uvádí následující informace:

Vznik samostatného československého státu vedl i k upevnění a rozšíření české menšiny v obci Luková. Národní jednota severočeská v Lanškrouně dala podnět ke kolonizaci. Podle pozměněného návrhu pozemkového úřadu v Praze došlo k rozdělení bývalého lichtenštejnského dvora českým osídlencům. Před tím v roce 1925 byly obce vyzvány, aby se přihlásili zájemci o půdu z bývalých knížecích dvorů. Na základě podaných žádostí přišlo do zdejší obce roku 1926 dvanáct kolonistů.

Na podzim v r. 1926 převzalo holou neobdělávanou půdu těchto 12 kolonistů. Ve stávajících budovách bývalého dvora, které byly rozděleny na šest dílů, byly přiděleny části k úpravě a užívání těmto osídlencům: Jaroslav Šula z Horních Heřmanic dostal příděl 15 ha a č. p. 168. Alois Šaršon z Kochova č. p. 20, okr. Boskovice, dostal 15 ha půdy a č. p. 169. Jan a Františka Hejlovi z Nepomuku č. p. 5, okr. Lanškroun, dostali 15,5 ha a č. p. 171. Jan a Emilie Šilarovi z Horní Čermné č. p. 522, který jako mistr kovářský dostal 6 ha půdy a číslo popisné 170. František a Marie Vaníčkovi z Bystrce č. p. 57 dostali 16 ha půdy a čís. pop. 172.

Antonín Chroust zastával v bývalém dvoře službu hospodářského adjunkta. Dvůr měla v nájmu Severomoravská cukrovarnická společnost v Mohelnici. Chroust dostal proto větší příděl jako u zbytkového statku, a to 26 ha a č. p. 13. Dalších šest kolonistů si mělo postavit nové usedlosti na pozemcích kolem dvora. Byli to: František a Žofie Štrohnerovi, příděl 15 ha a č. p. 162. Alois a Anna Beranovi z Horních Heřmanic, příděl 16 ha a č. p. 163. Jaroslav a Anna Duškovi z Verměřovic, příděl 15 ha a č. p. 164. Tomáš Šaršon z Kochova, okr. Boskovice, příděl 15 ha a č. p. 165. František a Marie Paukovi z Mistrovic, příděl 15 ha a č. p. 166. Čeněk a Františka Sontákovi z Horní Čermné, příděl 15 ha půdy a č. p. 167. K provedení úprav starého dvora ke stavbě a obývání zmíněných šesti usedlostí došlo v letech 1927 – 1929. V té době došlo podobně ke kolonizaci dvorů v Žichlínku (6 kolonistů) a v Lanškrouně (12 kolonistů). Poněvadž oba dvory sousedí, měl Pozemkový úřad v úmyslu utvořit z obou dvorů českou vesnici s vlastní samosprávou. Na nátlak Němců z obou vesnic byl tento návrh zrušen.

(zkráceno)

 

Vytvořená enkláva českých kolonistů v německé vesnici, to byla ta chvíle pro silné a hlasité vyjádření příslušnosti k Československé republice.

Třeba i touto formou - vysazením lipových stromků.

Stanislav Vimr


Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Zaregistrovat a přihlásit se můžete v pravé části stránek.