Dobré ráno, je úterý 28.2.2017. Dnes má svátek Lumír, zítra Horymír.

Krasíkov

KlasterNěmecký název: Budigsdorf
Počet obyvatel: 322
Počet domů: 111
Rozloha: 511 ha
Zeměpisná poloha: 49o51' N / 16o41´ E
Nadmořská výška: 396 m n.m.
Tel.: 465 381 234
Adresa: OÚ 563 01 Krasíkov 64
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Vesnice 14 km jihovýchodně od Lanškrouna. Poslední nádraží a tunel v české části hlavního železničního tahu. Jižně od obce zřícenina kláštera Koruna.

Podrobné informace (převzato z "Vlastivědy Lanškrounska"):
 Obec Krasíkov, ležící na Moravské Sázavě 14 km jihovýchodně od Lanškrouna, patří mezi historicky moravské obce regionu. Nejstarší dějiny Krasíkova úzce souvisí k augustiniánským klášterem Koruna sv. Marie (lat. Corona sanctae Mariae), založeným nad obcí na pahorku obtékaným Moravskou Sázavou.
Listinou z 26. dubna 1267, kterou Boreš z Rýzmburka daroval bratřím poustevníkům část ze svých moravskotřebovských držav, položil základ nejstaršího moravského kláštera augustiniánů eremitů. Ten byl vysazen krátce nato pod jménem Koruna sv. Marie. Obec
Dalším darem rozhojnil Boreš z Rýzmburka klášterní jmění roku 1275, když věnoval augustiniánům mj. vrch a les mezi Krasíkovem a řekou Sázavou, dvacet lánů v Třebařově, včetně mlýna s přímusem a řekou od mlýna až na hranice svých držav. Listina z roku 1275 je tak první zmínkou o vsi Krasíkov, který byl v této době nazýván Budíkov (Vudicdorf). První doklad jména Krasíkov (Crasikow) je znám až z roku 1360. Na národnostním rozhraní českého a německého osídlení byla celá řada osad, které měly dva autonomní názvy, český i německý, jež nejsou významovými ekvivalenty či zkomoleninami.
 Část Krasíkova patřila v polovině 14. století klášteru, druhá část pak k zábřežskému panství. Teprve roku 1398 získali augustiniáni část vsi Krasíkova řečenou Žitná do zástavy a scelili tak ve svých rukou celou ves.
Asi roku 1421 byli nuceni poustevníci klášter opustit a uchýlit se do bezpečí brněnského konventu. Přestože se od roku 1437 pokoušeli svou činnost v Koruně obnovit, ani s podporou brněnských spolubratří se jim nezdařilo život kláštera vzkřísit. Statky byly rozchváceny, jejich posledních pozůstatků se pak pro udržení chodu konventu poustevníci museli zbavit. Již roku 1444 byli nuceni bratři vyhledat útočiště opět v Brně, odkud se soudní cestou snažili domoci svých někdejších zboží. Navzdory jejich úsilí užívali klášterních držav až do šedesátých let 15. století Tunklové z Brníčka. Podle závěti Jana Tunkla z roku 1466 měl jeho syn Jiří většinu statků navrátit, aby se mohli augustiniáni znovu v Koruně usadit. Zbylé příjmy, polnosti a rybníky včetně vesnice Krasíkova, vrátil Jiří augustiniánům až roku 1477. O čtyři léta později jej ale augustiniáni s Jiřím Tunklem směnili za polovinu vsi Závořic.Obec
Roku 1513 koupil tunklovské dědictví, včetně opravy nad klášterem, Ladislav z Boskovic (+1520), pod jehož ochranou zažívali krasíkovští augustiniáni poněkud klidnější léta. Když byl roku 1542 poslední převor kláštera Koruna svaté Marie Filip Goesswein zvolen brněnským převorem, zmocnil se horlivý luterán Kryštof z Boskovic klášterních statků. Veškerá snaha získat je zpět vyzněla naprázdno a tak od poloviny 16. století zůstal korunský klášter opuštěn.
 Vesnice Krasíkov však zůstala v majetku augustiniánů i nadále a patřila klášteru v Jevíčku až do jeho zrušení v roce 1784. Náboženský fond, který spravoval majetek zrušeného kláštera pak roku 1790 prodal Krasíkov knížeti Aloisu Josefovi z Lichtenštejna, který jej začlenil do svého moravskotřebovského panství. Až od této doby tedy spojovala Krasíkov s obcemi dnešní české části regionu společní vrchnost.
Z někdejšího kláštera Koruna sv. Marie se dodnes dochovaly výrazné zříceniny na pahorku nad řekou. Jméno zaniklého kláštera převzala osada vzniklá na pozemcích někdejšího klášterního dvora, který byl roku 1771 rozparcelován.

View the embedded image gallery online at:
http://lanskrounsko.cz/cz/obce/krasikov#sigProGalleriac134a67fcb